pocitovka

od určitý doby mívám strachy...dneska ráno jsem se s jedním takovým probudila

...byla jsem v Paříži

/ básně / ostatní / svět /

když vás trápí hladomory, války, massmédia, reklama, smrt a spousta nepodstatných věcí...

dneska se dožila stáří jednoho roku...

hráááb...už to Fičí...zkouškové mě nadopovalo a teď mě ničí:D

true story

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Takový ten prazvláštní pocit, po němž následuje sevření žaludku a nutnost zabroukat si hloupoučkou melodii... Dneska mě zcela čekaně přepadnul, a tak jsem si mimo jiné vybavila i to, co jsem napsala v loni v dubnu.

Možná ji někdo četl na Literu... pro začátek... ;)

Den jednoho barmana

jen takové memento...nechápu proč to vždy musí odnést ti, kteří se snaží být jen prostě sami sebou...:(

..........

tak trochu dárek :) ;)

fajn