rry
 13.01.2011
8
1780 (29)
0
Svítím, když přežívám kapky v okapu
jen proto, že nekončí v kalužích bdění
s víčky přimhouřenými slastmi
všech fialových dam
s parukami nakřivo


                                         kdy jít a kdy se nedívat

                                         kdy snít a kdy jen přežívat

                                         když tančíš a svět nevnímáš

                                         když vidíš a přitom se nedíváš



                                         spíš pod hladinou, kde stíny splynou

                                         v jeden čas, v tu pravou chvíli

                                         kdy se ručička kompasu neodchýlí

                                         a neomylně zůstane tu stát


                                         tak umlč mé rty těmi svými
                                         a vem jim odvahu se ptát
 15.04.2011 23:28
Asi mě to vzalo, dnes jsem vzpomínala, jak byla napsaná první sloka...:-), už jsem Ti říkala že je skvělá :-)
 28.01.2011 18:01
vem jim odvahu se ptát! ano...kéž by je už umlčel, protože z těch všech otázek se mi za chvilku hlava rozskočí a duše se zblázní. láska nás má zachránit, láska je happy end...
 19.01.2011 21:22
krásný .....
 19.01.2011 20:57
 rry
všem moc děkuju :) opravdu :)
 19.01.2011 13:53
 Yasmin
více než pěkné! :O)
 16.01.2011 14:24
Líbí, tleskám.. monsieur.. :))
 16.01.2011 11:35
ta první strofa je fajn =)
 14.01.2011 00:41
Svítím, když přežívám kapky v okapu
jen proto, že nekončí v kalužích bdění
s víčky přimhouřenými slastmi

moc pěkný :) a poslední dvou verš taktéž díky zaň :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.