 30.03.2010 1 1989(7) 0 |
zalykám se záští a nenávistí
postrádám své indigové nebe
co dá mi klid
kde můžu levitovat
nad změtí jednadvacetigramového
lučního kvítí a listí
s chutí si mlaskat nad kořistí
a zevnitř požírat sebe
mám po krk toho
být člověkem
který celý život jenom chce
a doufá
až spustí se další průtrž mračen
vyběhnu do polí a budu se smát
svou magnetickou lžičku strčím do kafe
kde topí se moucha
je tak silné
že v něm zůstane stát...
a to jakože fest
všem zlým lidem na protest
postrádám své indigové nebe
co dá mi klid
kde můžu levitovat
nad změtí jednadvacetigramového
lučního kvítí a listí
s chutí si mlaskat nad kořistí
a zevnitř požírat sebe
mám po krk toho
být člověkem
který celý život jenom chce
a doufá
až spustí se další průtrž mračen
vyběhnu do polí a budu se smát
svou magnetickou lžičku strčím do kafe
kde topí se moucha
je tak silné
že v něm zůstane stát...
a to jakože fest
všem zlým lidem na protest
05.05.2010 - 16:18!!! ta je hooodně dobrá! taky jsem zůstala stát!:)
mimochodem jsi někdy v brně? vzpomněla jsem si na to kafe:D;)
mimochodem jsi někdy v brně? vzpomněla jsem si na to kafe:D;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NEBO : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : rozjezdové dojezdy
Předchozí dílo autora : co jsem dal a co jsem dostal
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
