Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Hodně osobní. Moc prosím o komentáře a jakékoli názory. / Kdyby někoho napadl trefný a jednoduchý název, byla bych vděčná. ;-)

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

tom>jestli to budeš číst, tak se předem omlouvám za vulgarity otazník>není to báseň, proč by taky bejt měla? puero> compadre navždy. ne, vážně se se mnou právě nerozešla žádná holka, možná i proto že sem pořádně nikdy žádnou neměl (z přesvědčení, ne z zoufalství)!

Romanťárna po dlouhé době :)

...i po letech...

bu!

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

tak to bylo...a už není =) po jednom inspirativním večeru plným podnětů k zamyšlení a návratu do doby před půl rokem...

... ;) ....

jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*

Tak jsem se zas ozvala:-)

...teoreticky vždycky spojené s novými začátky...které končí ve vteřině, kdy končí slunný den...(věnována...někomu, koho jsem potkala už dávno, ale teprve teď jsme si podívali do očí...:))

pátrejme, zkoumejme, objevujme a hlavně mějme se rádi...("peace!";))

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...