...o prevítcích a těch ostatních...

sec(b)ese ....

výnimočne som sa pri písaní vykašlal na formu a proste hodil na sklo to čo bolo na duši... je to "dielo" typu ventilácia.

Naša báseň je viac ako báseň

Kitsune. Spíš taková etuda, abych sem pořád nepsala disociativní volný verš.

ne, nevadí, že nikomu nic neřekne... a pokud jo, taky dobrý... za chvíli poslední pohled z okna na mrtvou ulici a poslední pohled na fotku, která nikdy nebyla... a co s tim, tohle neni o něm, tahle noc je plná rozporu, ale ne o něm... a víte co, ono na tom vlastně vůbec nezáleží, jestli je o něm nebo ne, jestli je bez něj nebo s nim... záleží jenom na tom, že bude stejně zoufalá, jako každá jiná, stejně mrtvá, stejně prázdná... a ráno chuť umřít a pocit, že už to tak vážně jednou bude... (a ten závěr je divnej a něčim mi nesedí... směšný... vlastní báseň mi nesedí, hm...)

Ani korunu nedejte těm skřetům zazní od trůnu.máme po sametu.vše je v pohodě máme dobrou péči s chlebem o vodě vynecháme řeči.úryvek z básně M.Řezanky. plakáty moci.která mě přiměla napsat svůj abstraktní výlev citů.

Po první strofě dál nečíst..

Pokusil jsem se to napsat tak, aby pochopil ten, kdo ví o čom je řeč. Jinak zdravím Náměstka, Mejdla, Náčelníka a paní profesorku :=).

E