|
ne, nevadí, že nikomu nic neřekne... a pokud jo, taky dobrý... za chvíli poslední pohled z okna na mrtvou ulici a poslední pohled na fotku, která nikdy nebyla... a co s tim, tohle neni o něm, tahle noc je plná rozporu, ale ne o něm... a víte co, ono na tom vlastně vůbec nezáleží, jestli je o něm nebo ne, jestli je bez něj nebo s nim... záleží jenom na tom, že bude stejně zoufalá, jako každá jiná, stejně mrtvá, stejně prázdná... a ráno chuť umřít a pocit, že už to tak vážně jednou bude... (a ten závěr je divnej a něčim mi nesedí... směšný... vlastní báseň mi nesedí, hm...)
 16.09.2009 4 1433(21) 0 |
jedeš vlakem
a smrt se na tebe usmívá zpoza skal
vagón ztichl
a tobě někdo hlas taky vzal
neumírej,
ještě ne,
neumírej,
volá svět
slyšíš?
ale poslední plamen
v jádru tvý zpola spálený duše
seškvařuje každou krásu
života, o kterém vždycky každý mluvil suše
(ale plynule)
slyšíš?
oheň prská v krbu
oheň prská a kotě leží mrtvý na střeše, samo
(cítíš ten strach, pořád se kolem něj ještě drží)
oheň prská a ticho požírá vlastní ničitele
mozek prázdný
a barvy se pletou
myšlenky ležící
ve vaně pod tebou
tak zastav
a vydechni
vydechni všechen vzduch z plic
neříkej, že nemáš už nic
ještě v nich máš vodu,
ve který plaval tvůj vlastní prst
(svobodu
všem
a nás za mříže)
nahota není směšná ani laciná
je spíš jiná
i v samotě kouře
a moc whisky škodí
porodní lékař radí
(on tomu rozumí
tobě už můžu říkat tati)
a smrt se na tebe usmívá zpoza skal
vagón ztichl
a tobě někdo hlas taky vzal
neumírej,
ještě ne,
neumírej,
volá svět
slyšíš?
ale poslední plamen
v jádru tvý zpola spálený duše
seškvařuje každou krásu
života, o kterém vždycky každý mluvil suše
(ale plynule)
slyšíš?
oheň prská v krbu
oheň prská a kotě leží mrtvý na střeše, samo
(cítíš ten strach, pořád se kolem něj ještě drží)
oheň prská a ticho požírá vlastní ničitele
mozek prázdný
a barvy se pletou
myšlenky ležící
ve vaně pod tebou
tak zastav
a vydechni
vydechni všechen vzduch z plic
neříkej, že nemáš už nic
ještě v nich máš vodu,
ve který plaval tvůj vlastní prst
(svobodu
všem
a nás za mříže)
nahota není směšná ani laciná
je spíš jiná
i v samotě kouře
a moc whisky škodí
porodní lékař radí
(on tomu rozumí
tobě už můžu říkat tati)
20.09.2009 - 12:48(svobodu
všem
a nás za mříže)
nahota není směšná ani laciná
je spíš jiná
i v samotě kouře
a moc whisky škodí
porodní lékař radí
(on tomu rozumí
tobě už můžu říkat tati)
...
tohle je nejvic...**
všem
a nás za mříže)
nahota není směšná ani laciná
je spíš jiná
i v samotě kouře
a moc whisky škodí
porodní lékař radí
(on tomu rozumí
tobě už můžu říkat tati)
...
tohle je nejvic...**
16.09.2009 - 22:10ne. nelibi se mi. a neni to kvuli tomu, co se ted stalo. je to kvuli tomu, ze neni tvoje a je lacina. neversuj, neni to hezky. nejvic te miluju, ty to vis, prestan delat blbosti*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
dej to pryč : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : pohled skrz dveře
Předchozí dílo autora : don´t let me go
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
