|
*
 15.05.2026 3 67(6) 0 |
Ach, tolik vzteku,
tolik nenávisti…
Znavený ďábel s orvanými křídly
zděšen se brodí řekou mrtvých těl,
unaven dřinou, znaven zlými činy
ví, že mu spánek znovu uletěl.
Rej v lidských hlavách, rámus, kolotoče,
vztek střídá vinu, zuřivost a strach
a jazyk líže všechnu světa špínu.
Ach, kdo je oběť a kdo je vlastně vrah.
Rozrytá země,
koho budeš hostit -
nemá kdo orat,
není, kdo by sil.
Stmívá se a je teprv ráno.
Stmívá se – věk se utopil.
Stesk bloudí zemí, tma je jeho pláštěm,
ticho jak v hrobě, relaxuje zášť.
Tuhletu chvíli budem nosit v sobě
Tkáme si sukno – sukno na rubáš.
tolik nenávisti…
Znavený ďábel s orvanými křídly
zděšen se brodí řekou mrtvých těl,
unaven dřinou, znaven zlými činy
ví, že mu spánek znovu uletěl.
Rej v lidských hlavách, rámus, kolotoče,
vztek střídá vinu, zuřivost a strach
a jazyk líže všechnu světa špínu.
Ach, kdo je oběť a kdo je vlastně vrah.
Rozrytá země,
koho budeš hostit -
nemá kdo orat,
není, kdo by sil.
Stmívá se a je teprv ráno.
Stmívá se – věk se utopil.
Stesk bloudí zemí, tma je jeho pláštěm,
ticho jak v hrobě, relaxuje zášť.
Tuhletu chvíli budem nosit v sobě
Tkáme si sukno – sukno na rubáš.
15.05.2026 - 23:48To je téma...Vždy a znova říkám si jak je to možný!! Tolik válek v tolika staletích. Tak těžký je vypiplat člověka a pak bum, prásk a hnojivo, statečné hnojivo na obou stranách bojiště.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pole válečné : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čitelné myšlenky
Předchozí dílo autora : Můj živote
