|
Kariéra se začíná rozjíždět
|
|
Tak trošku pochmurná nálada
|
|
Přes slzy nemohu číst dál. Cítím jak se mi podlamují kolena a padám někam do tmy.
Ještě jakoby v dálce slyším, „tak co píše…“
|
|
Ne vždycky je všechno super
|
|
Přijela asi třikrát, a to jenom proto, že potřebovala peníze. Pak odjela na roční stáž do Francie. Mé poslední zprávy jsou, že se tam vdala. A čím se živí, snad ani nechci vědět.“
|
|
Když jsme se nabažili polibků a objetí, věděla jsem, že už jen málo stačí upadnout do milostného bezvědomí.
|
|
„Která kráva zakládala snídaně!?“ řval jako píchlý tele.
Polilo mě horko. Už je to tady! Co je špatně?
|
|
Z úvah mě vyrušil arogantní hlas:
„Vy jste tady vedoucí?“
„Jistě,“odpověděla jsem a zvedla hlavu od knihy.
|
|
Bylo to jako když se blíží bouře. Je vedro, dusno, pomalu se zatahuje obloha, najednou zahřmí, zableskne se a déšť spadne jako deka, která dusí vláhou a zároveň vysvobozením, že se snad deštěm ochladí.
|
|
Je to taková moje fantazie, co by bylo, kdybych se narodila jindy, jinde a něco uměla...
|
|
„Jak mám teď odjet? Proč jsem tě potkal? Proč jsem tě nepotkal dřív?“chrlil ze sebe otázky, na které neměl odpověď a tisknul mě k sobě až se mi tajil dech.
|
|
no co by tak mohlo následovat ....
|
|
„Copak? Vy se snad znáte?“
Vedoucí těžce dosedl na židli. Rukama si prohrábl své zrzavé vlasy a velice tiše, s kapitulací v hlase řekl:
„Tak tohle, to děvče zničí.“
|
|
Když mi vrchní přinesl dvojitý koňak, vzala jsem ho do ruky a přemítala, jestli ho mám vůbec vypít, když se najednou rozlítly dveře od restaurace.
|
|
Šmarjááááá, se mi to tam nějak nevešlo :-)
|
|
U prvního stolu jsem zkoprněla, plato s šestnácti pivy padalo s rachotem k zemi.
Socha vytesaná z mramoru, se mi nemohla rovnat.
|
|
Je to jenom vypočítavá mrška, která má bohaté a mocné rodiče, kteří byli rádi, že se vůbec vdala. Jsem prostě u zdi a už nemám kam couvnout.“
|
|
Dařívalo se mi i líp :-(
|