Hmm, možná mě vypískáte, dlouho jsem nic nenapsala a není vlastně jisté, jestli se k psaní ještě vrátím. Nevím jaké to je, ale asi to něco vypovídá :-), jinak už to neumím..

Zmatené jak veverka v parku...já to však asi chápu :-D

Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

Vracím se...ale ne úplně a jen na chvíli...:-)

zděšení z pravě přečteného článku..

Když se upnete k naději o někom, kdo by vás měl mít rád a nemá

:( :(

Dé javú v každodennosti je někdy neopakovatelné právě silným pocitem tajemné blízkosti v vnímání krás všednosti, jenž nevyprchávají.

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

Žádní zelení cizopasníci,spíš pohádkový útvar, který nic neřeší, možná se přetvařuje díky metaforám...Kdyby jste se chtěli zasnít, vstupte :-).