 06.08.2023 12 527(17) 0 |
Poslouchám tvý kecy
o cukrový vatě.
O tom jak kdysi bylo všechno lepší.
Tvářím se zúčastněně
a přitom v hlavě
sázím stromky uprostřed Gobi.
Zelená zeď vlastního ekosystému
kterou nikdy nepřekročíš.
Nechceš.
Nemůžeš.
Snad jedině kdyby tě bůh
bacil do hlavy tyčí
a zmizely vykřičníky
na konci tvých vět.
Možná by tvoje obětí
nebylo jak kotva
opilého námořníka.
Zůstali jsme spolu
přesto každý sám.
Nikdy v pohádkách neříkali
co bylo dál.
o cukrový vatě.
O tom jak kdysi bylo všechno lepší.
Tvářím se zúčastněně
a přitom v hlavě
sázím stromky uprostřed Gobi.
Zelená zeď vlastního ekosystému
kterou nikdy nepřekročíš.
Nechceš.
Nemůžeš.
Snad jedině kdyby tě bůh
bacil do hlavy tyčí
a zmizely vykřičníky
na konci tvých vět.
Možná by tvoje obětí
nebylo jak kotva
opilého námořníka.
Zůstali jsme spolu
přesto každý sám.
Nikdy v pohádkách neříkali
co bylo dál.
Ze sbírky: Láska a jiné podivnosti
07.08.2023 - 17:44Hanulka
Sasanka : děkuji. Ať se stále daří !
07.08.2023 - 12:48Noo od toho to jsou pohádky, abychom sedli na lep. Nakonec nezbude, než si každou chvíli vymýšlet novou pohádku.
07.08.2023 - 10:49Hanulka: Že ty vždycky vypíchneš tu nejpozitivnější větu Hanulko a i kdyby tam nebyla, tak jí tam určitě najdeš ;) Sluníčka jako ty by se měli klonovat a svět by byl hned lepší.
07.08.2023 - 10:27Hanulka
Sasanko, ze života vydařené. Poslední super vyjádření : "Nikdy v pohádkách neříkali, co bylo dál." Líbí ! Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na jedné lodi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dnešní den
Předchozí dílo autora : Polojasno
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
