 06.08.2023 12 582(17) 0 |
Poslouchám tvý kecy
o cukrový vatě.
O tom jak kdysi bylo všechno lepší.
Tvářím se zúčastněně
a přitom v hlavě
sázím stromky uprostřed Gobi.
Zelená zeď vlastního ekosystému
kterou nikdy nepřekročíš.
Nechceš.
Nemůžeš.
Snad jedině kdyby tě bůh
bacil do hlavy tyčí
a zmizely vykřičníky
na konci tvých vět.
Možná by tvoje obětí
nebylo jak kotva
opilého námořníka.
Zůstali jsme spolu
přesto každý sám.
Nikdy v pohádkách neříkali
co bylo dál.
o cukrový vatě.
O tom jak kdysi bylo všechno lepší.
Tvářím se zúčastněně
a přitom v hlavě
sázím stromky uprostřed Gobi.
Zelená zeď vlastního ekosystému
kterou nikdy nepřekročíš.
Nechceš.
Nemůžeš.
Snad jedině kdyby tě bůh
bacil do hlavy tyčí
a zmizely vykřičníky
na konci tvých vět.
Možná by tvoje obětí
nebylo jak kotva
opilého námořníka.
Zůstali jsme spolu
přesto každý sám.
Nikdy v pohádkách neříkali
co bylo dál.
Ze sbírky: Láska a jiné podivnosti
07.08.2023 - 17:44Hanulka
Sasanka : děkuji. Ať se stále daří !
07.08.2023 - 12:48Noo od toho to jsou pohádky, abychom sedli na lep. Nakonec nezbude, než si každou chvíli vymýšlet novou pohádku.
07.08.2023 - 10:49Hanulka: Že ty vždycky vypíchneš tu nejpozitivnější větu Hanulko a i kdyby tam nebyla, tak jí tam určitě najdeš ;) Sluníčka jako ty by se měli klonovat a svět by byl hned lepší.
07.08.2023 - 10:27Hanulka
Sasanko, ze života vydařené. Poslední super vyjádření : "Nikdy v pohádkách neříkali, co bylo dál." Líbí ! Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na jedné lodi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dnešní den
Předchozí dílo autora : Polojasno
