07.02.2023
10
800 (11)
0
Měla jsem křídla
a zkoušela létat
až do oblak.
Byl to spíš svobodný pád
malé černé vrány.
Věčná tulačka
hráčka se smrtí
v příměstském parku.
Těžko už odletím
někam dál
než na opuštěnou lavičku
to lůžko bezdomovců
a svědkyni setkání milenců.
Tak snad jen srdcervoucí
Krá! Krá! Krá!
z černého zobáku.
Třeba uslyšíš mé volání
a přisedneš si
ke mně
opelichané múze
z rodu Corvus.

Ze sbírky: V obrazech
 30.04.2023 00:38
Opuštěná
smutná vrána,
snad se na lavičce milenců
dočká rána.

Moc pěkný vraní příběh.
 07.02.2023 13:05
Moc hezká.
 07.02.2023 10:14
 zaseja
Sasanka: :D je to jedno...je to tvoje vrána a když jí chceš mít jako kosa, nic proti tomu ;)
 07.02.2023 09:40
človiček: Děkuji, můžeme si s ním házet po obědě ;)
 07.02.2023 09:31
Dandy: Polní má světlejší.Opravím na černý. Jéje já věděla, že tentokrát to nebude o gramatice ;)
 07.02.2023 09:26
zaseja: nemá odstraním,to víš po tmě si na něj nevidíš :)
 07.02.2023 09:09
Vrána k vráně sedá
nevím jak se poznají
všichni stejně krákají
běda o běda.
Rád se s tebou podělím
o tácek od oběda.
( jsem z rodu Brkus exitus)
 07.02.2023 09:01
zaseja: A co když našla rtěnku pod lavičkou?
 07.02.2023 07:34
Hezká.
V čeledi krkavcovitých jsou i krasky.maji barevný tobák jen nejsou černé
 07.02.2023 06:45
 zaseja
vrána nemá oranžový zobák ;)

ale jinak paráda!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.