Dé javú v každodennosti je někdy neopakovatelné právě silným pocitem tajemné blízkosti v vnímání krás všednosti, jenž nevyprchávají.
27.12.2021 13 658(16) 0 |
Čas zastavil se zas
a Já pluji v protisměru
a zpět vracím
každou změnu...
kterou život zachytil
na pásce mého vnímání.
Jsem tam i tady
a obrazy prolínají se
dohromady...
a duše mrtvých
zdraví ty narozené
jako by se znaly odedávna.
Otevřela se snad v čase brána?
Katolík odříkává žalm
vedle Druida, pohana...
A komu kostel patří nyní?,
pohlcen mlhou Avalonu
v níž v háji bukovém
stíny stojí napříč
světu plném dronů.
Jen kopřiva ničemu nedivý se
a pelyněk pod vousy se směje
i pampelišce je vše volné
takříkajíc u prd....
Napříč časovému portálu
rostou trpělivě- pomalu,
a tišší bolest lidí
jen moudří je však vidí.
Kolikrát asi to již bylo
co tělo se mi vyměnilo.
Vždy potkával jsem své přátele
v náruči vstřícné zeleně
plné květů,
a znova a znova
učili mně porozumět světu,
tím, že hojily mé rány.
A Já nikdy neopuštěn
mohl jsem býti opět zrozen
mezi víly a skřítky
lesů a trávy...
Když vyměřen byl mi
opět čas-jsem tu znova
zas a zas.
a Já pluji v protisměru
a zpět vracím
každou změnu...
kterou život zachytil
na pásce mého vnímání.
Jsem tam i tady
a obrazy prolínají se
dohromady...
a duše mrtvých
zdraví ty narozené
jako by se znaly odedávna.
Otevřela se snad v čase brána?
Katolík odříkává žalm
vedle Druida, pohana...
A komu kostel patří nyní?,
pohlcen mlhou Avalonu
v níž v háji bukovém
stíny stojí napříč
světu plném dronů.
Jen kopřiva ničemu nedivý se
a pelyněk pod vousy se směje
i pampelišce je vše volné
takříkajíc u prd....
Napříč časovému portálu
rostou trpělivě- pomalu,
a tišší bolest lidí
jen moudří je však vidí.
Kolikrát asi to již bylo
co tělo se mi vyměnilo.
Vždy potkával jsem své přátele
v náruči vstřícné zeleně
plné květů,
a znova a znova
učili mně porozumět světu,
tím, že hojily mé rány.
A Já nikdy neopuštěn
mohl jsem býti opět zrozen
mezi víly a skřítky
lesů a trávy...
Když vyměřen byl mi
opět čas-jsem tu znova
zas a zas.
28.09.2022 - 08:53
človiček: Tak na obrázku fakt nejsem já,to je jen sen. Navíc kdybych v tomhle vohozu chodila krmit slepice,brzy by mě někam zavřeli ;D
18.01.2022 - 19:57
Nine: Jakousi nit šamanizmu vnímám. Jde o pomoc zvenčí. Je poměrně jemnou prací naslouchat tomuto předivu. Nahluchlost se nám vrací v opakování lekcí s nápovědou v podobě malých a větších nepříjemností.
16.01.2022 - 20:18
Bejt tady a teď si musím někdy připomínat, jinak mě to háže někam kam nechci. Je zapotřebí určité úsilí abych byla v přítomném okamžiku a to se jednomu nechce. Ale stojí to za to. To si myslíš nebo věříš či jsi vděčný za ten dar poznání, že se vracíme zpátky zas a zas. Být spojen a umět naslouchat rostlinám, to už je vyšší level. To zavání šamanismem. Poklona.
15.01.2022 - 20:26
Kakuzu: Je to dáno místem ,kde se prolínají světy vskutku dávné. Chýnov je jedním z nejstarších osídlení Čech. Farnost je na pohanském obřadišti Triglava a ty rostliny o tom občas vyprávějí. Děkuji za návštěvu.
15.01.2022 - 20:10
LadyLoba: Otázka toť pro kůrovce. Co bude až to všechno zničíme. Kam se narodíme?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Putování duše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Éterická láska
Předchozí dílo autora : Pomluvy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
medvědBrtník [16], loner [13], HulaHoops [11], Eleanthir [11], NightFall [7], Ammes [3]» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)