17.03.2023
11
680 (14)
0
Otvírám komnaty
svého nitra.
Trochu se bojím
co na mě zas vybafne.
Tolik podezřelých dveří
některé zarostlé břečťanem
jiné ohořelé či ze skla
a v tomto duchu
se vine nekonečná chodba
mého vědomí i svědomí
plná paradoxů
starých lásek
a nesplněných snů.
Váhám které otevřít.
Možná všechny
nebo ty úplně první.
Hodit si mincí
spíš šestistěnkou
zabít draka
a hlavně
moci se vrátit domů.

Ze sbírky: V obrazech
 07.04.2023 14:51
koiška: děkuji, máš pravdu nejlepší je vykročit do budoucnosti :)
 07.04.2023 14:29
Ty kterých se obáváš a jsou hrozbou bolesti, ty neotvírej. Nech spát co už přebolelo. Otevři ty nové, ty tě povedou novou lepší cestou.
moc se mi tvá báseň líbí.
 17.03.2023 15:18
Skvělá moc se povedla.
 17.03.2023 10:44
Co prošlo,se nevratí,jen nese ponaučení.
Vyvarovat se čehos ?
Každý má své zaškobrtnutí.
Dveře od komory kde babička
schovavala cukrdlata a plno pokladů ve sklenicich,sušenych bylin ve svazcích u stropu vtahne
kam ,do copatých let.
Zbytecně netrap svoji duši,rospočitávanim.
 17.03.2023 10:06
zaseja: Děkuji, dobrá rada nad zlato.
 17.03.2023 10:04
pedvo: Mlčeti Zlato: Děkuji to mě těší.
 17.03.2023 10:02
ukrytá v máku: á 13 ,tak tyhle určitě :D Zbytek asi uklidím a zazdím, ponechám jen ty nejzajímavější...jinak bych se toho jara nemusela dožít ;)
 17.03.2023 09:04
 zaseja
krásné...jdi a na každé z nich polož dlaň...ucítíš teplo a chvění...je to tvá minulost...co je mrtvé, nech být, co žije, nech žít...pak se seber a jdi užívat dnes...minulost ti nic nepřinese
 17.03.2023 08:27
Obdivuhodná. Takže obdiv - na víc se nezmohu.
 17.03.2023 08:14
Je to působivá báseň, umí vyvolat dojem. Silné poslední tři verše.
 17.03.2023 01:48
Otevřít třeba tu třináctou... :), nebát se odemknout a vyvětrat, i přes průvan, který rozčeří doposud stojatý vzduch v srdci. Pak teprve může přijít opravdové jaro :).
Které vykvete do Tvé přítomnosti :)...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.