... a pořád mi to nějak nejde

tak a nejinak.

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

.....skutečností .....

....když jsem ji psala, už jsem tušila, že ho ztrácím ....a on se smál .....a říkal, že se mýlím ..............nemýlila .....

jedna lehce melancholická.....

Smutku se někdy nelze vyhnout... Ale aspoň se z něj lze nějak zkusit vypsat... Výkřik do tmy... (Pozn. V roce 2016 byla poupravena.)

"lásku"....?!

příliš hlučné ticho...pro jedno zklamaný srdce...

zřejmě vás to napadne kdo jsem já :-) p.s "SKUTEČNÝM" básníkům: "seru vám na řádkování"

někdy se odhodláme jednat až právě s ní...pocitovka...

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*