O hladové noci chladných ulic městských.

spěchala jsem a hovořit? nebyl na to čas...
proč bychom zkrátka nemohli jít dále?
ve víně hledáš kolorit a ticho ve vodách mas.
jen kaluž života zrovna ocitá se na pitevním sále.

a pole bitevní zhrdlo krví neviňátek,
můžem i my takhle hrdí být?
v ruce knížku kolem krku šátek
šálek kávy snažím se tě neproklít.

fraška dohrána a lístek, ten byl volný.
bohudík. ve snech vybaví se záblesků jen pár
jak ochotně byl jeden svolný,
jak druhý rozdmýchal ten svár.

zírat do zdi mě už nebaví.
není tady komu lhát.
snad pár sklenek. čeho? nevím. snad to napraví.
vrchní platím jdu a díky nastokrát.