|
Smutku se někdy nelze vyhnout... Ale aspoň se z něj lze nějak zkusit vypsat... Výkřik do tmy... (Pozn. V roce 2016 byla poupravena.)
 17.10.2007 9 2249(30) 0 |
Necháváš mě hynout
v prachu a bídě.
Necháváš mě padnout
do bezedné studně.
Odmítáš mě stále
zavíráš mi dveře!
Nechceš vpustit dále
mojí lásky moře!
Odvracíš se ode mě,
srdce mi to rve.
Kráčíš pryč ode mě,
kříčím, prosím, ne!
v prachu a bídě.
Necháváš mě padnout
do bezedné studně.
Odmítáš mě stále
zavíráš mi dveře!
Nechceš vpustit dále
mojí lásky moře!
Odvracíš se ode mě,
srdce mi to rve.
Kráčíš pryč ode mě,
kříčím, prosím, ne!
18.10.2007 - 22:48tu situaci ti taky nijak nepřeju :( ale to zase přejde. pevně věřím, že se brzo oběví někdo, kdo ti něco takovyho nikdy neudělá ;)
jinak k hodnocení... rozhodně sem od tebe četl už lepší...
jinak k hodnocení... rozhodně sem od tebe četl už lepší...
17.10.2007 - 18:45Smutné...ten obrázek se k tvé básničce skvěle hodí...:)
k hodnocení : ty rýmy jsou na můj vkus příliš tuctové...v posledním verši bych vypustila "mně" ...nebo v předposledním verši "už", které docela hodně zadrhává rytmus...
k hodnocení : ty rýmy jsou na můj vkus příliš tuctové...v posledním verši bych vypustila "mně" ...nebo v předposledním verši "už", které docela hodně zadrhává rytmus...
17.10.2007 - 16:31MNĚ je tam schválně v tomto tvaru? osobně bych tam dal MNE, ale pokud je to záměr :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nemilovaná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poprava (část 1.)
Předchozí dílo autora : Peníze
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Strakatý pes [18], Kadluna [14], asylum [10], Nathalion [6], Martin Laumann [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
