|
|
brodil jsem se
v močálech beznaděje,
žádné nápomocné
stéblo poblíž mne
strašidelné grimasy
stařičkých vrb svírali
mé ztracené srdce,
natisíckrát proklet
v lásce,
nořil jsem se v
bahně níž a níž,
oči a prsty
zůstaly nakonec než
černé mraky
bránu uzavřeli a
srdce na hladině
zůstalo samotné...
v močálech beznaděje,
žádné nápomocné
stéblo poblíž mne
strašidelné grimasy
stařičkých vrb svírali
mé ztracené srdce,
natisíckrát proklet
v lásce,
nořil jsem se v
bahně níž a níž,
oči a prsty
zůstaly nakonec než
černé mraky
bránu uzavřeli a
srdce na hladině
zůstalo samotné...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
močály beznaděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : můj otec
Předchozí dílo autora : ta chvíle s Tebou
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.

