|
někdy se odhodláme jednat až právě s ní...pocitovka...
|
Byla mi zima
třicetkrát jiná
a nad hlavou
mi někdo strouhal
tvář měsíce
vytlučené lampy
plnily mé přání
psát verše na počkaní
pro jednu chodníkovou
lásku z tisíce
a noční klenba
dávená stíny
si bradu opírala
o má ramena
pár nadávek padlo
v hádce s listopadem
- mým archivářem
na slova zmatená
když usušil mé slzy
v růžích z krepu
na památku
pouťového lháře
asi netušil…
že s poslední
zápalkou
i já mám v sobě
kousek žháře…
třicetkrát jiná
a nad hlavou
mi někdo strouhal
tvář měsíce
vytlučené lampy
plnily mé přání
psát verše na počkaní
pro jednu chodníkovou
lásku z tisíce
a noční klenba
dávená stíny
si bradu opírala
o má ramena
pár nadávek padlo
v hádce s listopadem
- mým archivářem
na slova zmatená
když usušil mé slzy
v růžích z krepu
na památku
pouťového lháře
asi netušil…
že s poslední
zápalkou
i já mám v sobě
kousek žháře…
11.01.2008 16:25
Nádhernej konec.....To je podle mě u básní druhá nejdůležitější věc....Efektní konec. Protože to je věc co se nejvíc pamatuje. Zvláště, když je to tak trochu "zvratovej" konec tak to platí dvakrát tolik(Tedy alespoň pro mě)
E
E
08.12.2007 14:33
já bych nic neškrtal...takhle to bylo napsaný tak by to mělo zůstat...první myšlenka je vždy nejvíc čistá, nejvíc pravdivá a nejvíc bolí..je to moc pěkný
30.11.2007 23:59
první strofa je prostě skvělá... potom se to tak různě klikatí... možná by to chtělo něco proškrtat (i když vím, jak je to těžký;))
25.11.2007 18:48
Pokud se nemílím tak první, co jsem četl já od tebe.. :-)
Je krásná.. moc..
Je krásná.. moc..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.