|
Malé povzdechnutí...
|
|
Jedna starší dialogová. Věnováno všem, kteří ví, co znamená někoho ztratit...
|
|
Napsaná z čirého pocitu, snad smutku, melancholie, nebo já nevím. V autobusu, v 17:10.
|
|
skoro skutečnost?
|
|
Radím přečíst si to,protože je to smutné,a ponaučné...
|
|
nechci se loucit, vrat se
|
|
Není vhodná pro milovníky krátkých textů :)
|
|
Potřebovala jsem se vypsat ze svých dekadentních myšlenek.. Poslední dobou se cítím děsně divně, unuděně a hlavně na kulku.. No, je to jen pocit... :3
|
|
Bez anotace :)
|
|
+ještě jednou, naposledy báseň J.Žáčka....:)
|