Přicházejí v období kolem osmi, deseti let. Dobře si na ně vzpomínám, také mi bušily do spánků a táhly mě na dno propasti. Padala jsem pod jejich tíhou hloub a hloub do závratě, ze které se až točila hlava. Každý se s těmi otázkami musí vypořádat sám v sobě, zmuchlat tu zmatenou úzkost do malé černé kuličky a zakopat až na dno své mysli. Tam předaleko, kamsi až pod práh dveří, které ještě dlouho nechce otevírat.

Unavený páteční ráno, kdy je energie na nule, se během jediné chvíle promění v jiskřící příval života. Stačí úsměv, jeden kapesník… a zázrak v jídelně. Fejeton plný trapasů, humoru a lidské naděje, že i ten nejhorší den může skončit nabitý na 101%.

Fejeton o dvou tichých láskách, které zůstávají v srdci jako teplo po ohni, a o rozhodnutí jít dál s úctou k nim i k sobě.

Ze sbírky: "Moudra hlupáka"

Znuděný sarkasmus :) (domácí úkol mimochodem :) )

Jeden starší fejetonek z dob, kdy bývalý ministr školství Dobeš schválil zákon o školním "obědě"

Co dokáže zvednout náladu Vám?

Ježíšku, panáčku, já tě budu kolébati..