|
Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...
|
|
K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...
|
|
Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...
|
|
Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...
|
|
Přátelství je láska bez křídel.. a zároveň se vylučují. Taky se v tom moc nevyznáš?Ne? Tak asi právě proto jsi mi tak podobná, dívko..:)
|
|
Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...
|
|
výkřik rozmazlenýho jedináčka.
|
|
..."krize středního věku? nebo co?!:-))))
|
|
Tak to prostě je a ne, že ne.
|
|
Tahle povídka v žádném případě není návodem k použití pro čtenáře. Ale snad zaujme...
|
|
Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.
|
|
Příběh jedenadvaceti dnů...
|
|
Ze soutěže "Příběh z Vlámského obrazu"
|
|
|
|
|
|
Ze sbírky - Lovci lidí.
Poodhalíme zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání co znám... Ano, řeč je o revizorech.
|
|
je to hodně krátká povídka, nemá pokračování a je to takové useknuté.
|
|
Láska-to je nemoc zlá a každý na ni svůj lék má. Jen hrdinka tohoto příběhu jej nalézt nedokázala...
|
|
Napsáno již dávno. Není to můj příběh, ale myslím, že se to stává....
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
metaverz [18], AShooter [13], Adélka Farky [13], Tomca [13], kekebreke [11], SebastianM [6], Marten [5]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

