Covid-19 nás teď straší, ale jsou i jiné neduhy.

Pohled na tuto nemoc z trochu jiného, snad i humorného úhlu. Záleníci jsou na tom také dost špatně.

Když Vás napadne nějaký neduh, tak je třeba proti němu bojovat. Někdo vsadí na různé prášky, jiný zvolí staré, ale osvědčené rady našich předků.

O tom, co dnes zůstává po mrtvých.

Kelince

:-(

Ta bezmoc, když odejde někdo vám tolik blízký a vy ho stále vidíte před očima, ale nemůžete ho nahmatat. Ta zoufalá beznaděj, která vás obklopí pokaždé, když si uvědomíte, že už se to nikdy nezmění. Že ač vy ho slyšíte, on už vám nikdy neodpoví a neusměje se na vás jinak než ve vašich vzpomínkách. Ta bolest, když si s vámi vaše paměť hraje nemilosrdnou hru a nechá vás tu hroznou skutečnost stále dokola zapomínat a pak si to znovu a znovu uvědomovat jako by se to stalo poprvé. Neumím to zkrátka přijmout za svou realitu, i když vím, že mi nic jiného nezbývá...

... co je tisíckrát větší než celá galaxie, to ticho, co leží v příkopu a řve ti v morku kostí...

Původně jsem se snažila sesmolit něco pro soutěž městské knihovny.. nakonec jsem ale seznala, že je to na soutěžní dílo moc pochmurné, a tak to letí sem :)