26.01.2021
7
1072 (11)
0
Slunce bylo svědkem, mračna tváře odvrátila,
listí olše v rytmu větru tančilo blues,
když poslední vteřina mi právě zbyla,
spolu s havraním never more, ozvaly se hlasy múz.

Na pochodu ke konci, uvnitř sebe zcela čist,
přispěchal mě doprovodit jeden z olše list.
 10.11.2022 15:08
Hezky napsané.
 13.06.2021 12:44
Líbí...
 29.01.2021 11:02
Ano, probíhá to tak u vyrovnaných lidí. Kdysi zašla kmotra na návštěvu. Požádal jsem jí o chvilku času a v dopise všem za vše poděkoval. Koukala mi přes rameno a když dočeltla, nevěřícně zakroutila hlavou a šla dál. Dívám se na svět jejíma očima, shovívavě. Má to teta těžký. A ta symbolika listu je dokonalá.

.
 26.01.2021 15:40
Hezké. Včetně toho Edgara...
 26.01.2021 14:28
Zaujala.
 26.01.2021 11:00
Je to nápadité. A mohlo by o být (jako alternativní význam) o umírání toho listu? Loučícího se se životem v okamžiku kdy padá k zemi?
 26.01.2021 00:20
Zajímavý nápad, napsat o své smrti.
Máš to krásně napsané - poeticky.
Nepřijde mi to potom tak smutné :o)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.