Kelince
 14.11.2015
8
Je tma
To jen na silnici
pod starou lampou
zetlelé listí hraje na honěnou

Je tma
To jen z lopaty zem
dopadá na tvoje tělo
a ty už to nevnímáš

Je světlo
To od svíčky
a tvoje duše
vznáší se nad námi

Je světlo
z nebe padají kapky
na tvůj hrob

Je světlo
už tě nic nebolí
a naše bolest
s kapkami slz a deště
pomalu stéká do zeminy

A ty, křišťálová a bez utrpení
hraješ si na honěnou
se svými druhy
tam někde v oblacích...

Jednou do těch končin
přiletíme za tebou

To jen teď
v černé tmě
hledáme záblesky světla.
 20.11.2015 16:17
Mrazivě bolestná chvíle. K životu patří, odcházení, leč nikdy se s ním nesmíříme.
 17.11.2015 00:50
Smuténková, ale hezká.
 16.11.2015 23:39
Smutná, ale moc pěkná. Ta pointa se hezky a nenásilně v průběhu odkrývá. ;-)
 16.11.2015 19:54
Lenča: Pajalord: korálek: vanovaso: Moc vám děkuji za pozastavení se a pochopení, kéž by to jednou bylo jako v básni, nebo jako ve filmu, uvidíme
 16.11.2015 13:30
Nádherná. Připomněla mi scénu z filmu Jak přicházejí sny, když se Robin Williams po své smrti setkává se svým pejskem. Přeji moc a moc síly a víry.
 15.11.2015 12:26
tak ta je drsná a hustá..:(
 15.11.2015 09:37
dojala mě ... krásně napsané
 15.11.2015 09:05
:-(( co dodat, je mi to líto a rozloučení v básni je krásné, i s nadějí, která nám někdy schází...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.