|
Někdy je už prostě pozdě.
 19.05.2022 3 686(9) 0 |
Života se držíš pevně,
však smrt na krk dýchá jemně.
Volá k tobě slova míru,
věříš jí a vkládáš víru
do slov, která hladí duši,
do tónů, co matou uši,
do paží, co spálí tělo,
drží vše, co neumřelo.
Věříš hlasu, v tichu šumí,
šálit smysly, to smrt umí.
Když složíš tvář k ní do klína,
obklopí tě mlha líná.
Víčka těžknou, čas se krátí,
zakřič, než se duše ztratí.
Rty jsou tuhé, hrdlo pálí,
voda se ti do plic valí.
Už je pozdě, drahé dítě,
zlo kol tebe spletlo sítě.
Hluší ke tvým prosbám byli,
ti kdož přijdou každou chvíli.
Vůně chlóru v kovu mizí,
skončil další život ryzí.
Ostrá čepel z prstů padá,
prolila se dnes krev mladá.
však smrt na krk dýchá jemně.
Volá k tobě slova míru,
věříš jí a vkládáš víru
do slov, která hladí duši,
do tónů, co matou uši,
do paží, co spálí tělo,
drží vše, co neumřelo.
Věříš hlasu, v tichu šumí,
šálit smysly, to smrt umí.
Když složíš tvář k ní do klína,
obklopí tě mlha líná.
Víčka těžknou, čas se krátí,
zakřič, než se duše ztratí.
Rty jsou tuhé, hrdlo pálí,
voda se ti do plic valí.
Už je pozdě, drahé dítě,
zlo kol tebe spletlo sítě.
Hluší ke tvým prosbám byli,
ti kdož přijdou každou chvíli.
Vůně chlóru v kovu mizí,
skončil další život ryzí.
Ostrá čepel z prstů padá,
prolila se dnes krev mladá.
20.08.2022 - 11:40
To smrt umí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Šťastný konec patří knize
Předchozí dílo autora : Vítr
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
