oni, dva.

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

další dveře odemčeny...

zkuste si představit..... cokoli :)

...je psáno, že na Tebe už pár dnů myslím a že myslet nepřestanu...(je sladce naivní a taková trochu poblázněná, promiňte, ale za to asi může to léto;)- pokračování odročeno na neurčito...

Nu... Byla v denících, ale chtěla bych slyšet váš názor jako na báseň samotnou, vaše hodnocení...Takže...!? / aktuální ke dni 14.12.07/

...protože by to ztratilo to, čemu se říká kouzlo (dvě básničky v sobě a vše s pravdivým základem)

Autobusová... o ránech, který teď zažívám... a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...

při hodině literatury jsem se věnovala literatuře....ovšem trochu jinak než bych měla:)

Hodně osobní. Moc prosím o komentáře a jakékoli názory. / Kdyby někoho napadl trefný a jednoduchý název, byla bych vděčná. ;-)

to nám to ale pěkně začíná...

..."každou chvíli už budeš stát pod balkónem "...

...mezi námi široký, hluboký oceán...

jemnocitně, bez revolty, unášená čekáním až ji někdo pohladí po vlasech a zašeptá "malá"

dneska na žofíně, krásně svítilo slunce a všecko bylo hrozně dobrý a já šťastná.))

http://www.youtube.com/watch?v=n_MVFJh1I8Y

pátrejme, zkoumejme, objevujme a hlavně mějme se rádi...("peace!";))