Nu... Byla v denících, ale chtěla bych slyšet váš názor jako na báseň samotnou, vaše hodnocení...Takže...!? / aktuální ke dni 14.12.07/
přidáno 29.12.2007
hodnoceno 11
čteno 845(35)
posláno 0
Imprese vodou rozpité baletky.

Nevím, kdo jsi,
znám tě sotva pár minut / pár minut lacinýho času /,
ale o to víc tě chci…
A těžko věřím realitě zabalený v hedvábným papíře / ráda bych potkala toho, kdo ji zabalil / !

Opouští mě strach,
strach z horský dráhy na pouti vonící cukrovou vatou…

Začala jsem věřit snům, který mají v realitě prostor.
/ Asi stejně vyprchaj jako bublinky z limonády. /

,,Jedinýho něžnýho“
kytaristu znám jenom z obálek od alb…

Něco, v co jsem ani nedoufala, se stalo a mě už zbývá se jen smát…

Lásko, naivita hýbe světem!


A mé sny jsou jejím zhmotněním.

Mé slabé dušičce dodává sílu láska, kterou jsem dostala k Mikuláši
a přesto se ztrácí v ranním oparu, protože je ,, jednoduše zakázaná“
/ psáno v ústavě ČR – papírech na podpal /.


Je tak těžký pochopit?
Že láska nikdy nedbala pravidel?
Tak proč…?
Skrývat se, s každým z vás…

,, Není to absurdní?“
,,Jsem zvyklá…“


Odpouštím… Dětem…
Miluju jejich naivitu, žiju dětský sny…
Balený do dárkových balíčků.

Byla jsem baletkou na kolejích,
protože vím,
že tramvaje v protisměru prostě nejezdí.
A oni mi tleskali a házeli k mým nohám
spoře oblečené orchideje, protože oni ví.

A taky ví, že sny se nerozbijí na střepy…
Mají jich plné oči.
/ Jsou jako hvězdy. /

A já tě smím mít ráda,
protože o Vánocích se touhy prostě plní…

Chyběls´ mi po noci,
kterou jsi mě líbal,
protože já věřila,
že tebe mít nemůžu.


A je mi smutno,
když vím,
že dvě tváře mi prostě nejdou hrát,
že to nikdy prostě nebude tak dokonalý.

Ponižuje mě,
když si musím přiznat,
že ČASEM to bude třeba lepší…
Ponižuje mě,
že musím prosit
a ponižuje mě, že neumím to, co bych chtěla
… Milovat…

Šla jsem městem,
ve kterém nesněží
… A
… Ono sněžilo.

Rozezněly se rozladěný nebeský zvony…
A já jsem si / zatraceně! / pletla prstoklad,
protože mě zmátlo,
žes´ hrál jen na tři struny.

Pouliční světlo
/ jas tvých očí /
osvětlovalo nahý tulipány
vytetovaný na mých prsou..

Cínový panáček
se usmál
na cínovou panenku v mé kapse...
/ Jediný, co jsem ji naučila, je, že láska se neodmítá. /
Tak jsem ji opatrně postavila k panáčkovi,
ale ona mě v noci probudila a plakala,
že jsem jí neřekla, že láska taky bolí…
/ Já ji nechtěla ublížit! /
/ … Co jí TEĎ mám říct…? /

přidáno 11.10.2012 - 10:11
Ty poslední řádky jsou vážně dokonalý! Je krásný, co to člověk může najít za poklady!
přidáno 24.06.2009 - 12:04
vracim se... zase
Rozezněly se rozladěný nebeský zvony…
A já jsem si / zatraceně! / pletla prstoklad,
protože mě zmátlo,
žes´ hrál jen na tři struny.
a posledni sloka... uzasna basen
přidáno 08.08.2008 - 15:29
M.. Sedmikrasko moje..
mam pocit, ze uz ho nechci.. tak jako predtim.. ze ho necham jeho stesti..
ale.. vzdycky me tvoje basen presvedci o opaku.. prectu nejake tve dilo.. a touzim po nem.. tolik.. o tolik vic..

,,Jedinýho něžnýho“ kytaristu znám jenom z obálek od alb…
přidáno 22.01.2008 - 17:29
.

Na nárožích s rohy pomalovanými černožlutými pruhy, … jako zadeček vosy …
se spolu procházíme ….
Pozor nevyklánějte se …. úzký profil …

Stejně ale ztrácíme hlavy, tak čeho se bát …

Cizinci na jejím území, naivní safari v džungli bez pravidel,
a s sebou jako návnadu
staniolem obalená cukrlátka klasiků plněná strychninem ….

Jsme přece na lovu ….

Noc sténá pod tíhou touhy jak svatební lože,
a holčičky si hrají na princezny a nebo nevěsty,
aniž by znaly krvavé pozadí života a smrti co se v ní rodí a zaniká ….

Vše čeho se můžeš dotknout je reálné a můžeš prožít …

Naše naivní sny, šnůry mýdlových bublin jsou sítě
do kterých se kořist nechytí,
stejně je ale pořád se sveřepou tvrdohlavostí rozprostíráme

A vědomě ubližujeme sobě i jiným …. bláhovcům ….

*
přidáno 30.12.2007 - 13:11
můj názor znáš... čtu ji pořád
přidáno 29.12.2007 - 22:13
Moc pěkná...hluboká....má opravdu krásná místa....;)
přidáno 29.12.2007 - 18:55
Diky, diky, diky...Abyste mi nahodou moc nevytahli nos do vysky:)
přidáno 29.12.2007 - 16:52
krásná... prostě... prožitá ;)
přidáno 29.12.2007 - 14:07
no...dekuji vam slecny:) posledni sloka se vetsinou libi:)
přidáno 29.12.2007 - 14:04
je to působivý, poslední sloka se mi hodně líbí
přidáno 29.12.2007 - 13:12
jako bys ji nepsala Ty... misty...
je zvlastni...
kdo jsi, moje baletko? ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Imprese... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zelený moře
Předchozí dílo autora : O city připravené smsky...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku