Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...

další z archivu

zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...

Prostě někdy je člověku neveselo.

Nějak se to všechno začíná spojovat do depresí...

Když to maso tak pěkně pejskům voní.

Korporátní zamyšlení... Poupraveno pro písničku.

zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...

Jak to tak bývá...

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě

A pořád neni líp, právě se zotavuju z britské mutace;-)

všem smutníkům a smuténkám