Otisk doby

Jsem tu po dlouhé době a vzpomínám na básně lidí, které se mi vždycky líbí. K těm Tvým se taky ráda vracím:)

Nejdřív voní deštěm a pak rezaví, takový už je život. Tvoje parketa.

Velmi něžná hra se slovy :) Těším se na další

moonell: Kdepak, to já děkuju!

DDD: :-)...vím...a taky děkuju :-)!

Baví mě, jak mě to emočně zasahuje a zároveň naprosto míjí, když se snažím uchopit proč. Tak se jen zlehka opřu o pocit a zase pryč, aby se to nevypařilo.
Děkuju.

Yasmin: Tohle mě strašně potěšilo. Až tak, že mi došla slova a nevím, co říct. Moc díky za Tvá slova. Však víš :)

none: No, vidíš, to by mě nenapadlo. Ale máš pravdu, je svým způsobem opravdu krásná. Ale nesmí jít skrz.

Ayla: Díky, to mě těší :)

človiček: Psavec: No, už mi tolik nejde bejt radostnej. Celý dny sedím sám v zavřený škole a povídám si s počítačem, místo abych děti učil hrát na nástroje. V říjnu to ještě šlo, bo jsem myslel, že je to na pár týdnů. Ale teď se proslýchá, že se děcka do školy už do léta nepodívaj, tak začínám mít pocit zbytečnosti a marnosti. Tak asi...

Teď nevím, kterou báseň komentovat dřív (a jsem opravdu moc ráda, že tady mám zas co číst :-)!), tak to shrnu asi sem do jednoho komentáře :-). Nádhera. Nepopsatelná. Vlastně ti nic nového nenapíšu. Jen, že tato báseň mě zasáhla z nich nejvíc. Smekám před Vámi, pane básníku :-)... Tohle je totiž přesně ono, co v básních hledám. A u tebe vždy najdu. Děkuju, že můžu duši plnit (krá)snem. Tvých slov.

...rez je pozpátku žer a ona opravdu upomalu užírá lesk... ráda ji fotím, vytváří někdy zajímavé obrazy, je svým způsobem krásná, jako samota... :)

Půvabné.

Taková neradostná.

Teď už povzbuzují jen provokatéři, každopádně asi jsem provokatér, protože povzbuzuji každého. Cesta je už objevená jen jí použít a nezpochybňovat lék oceněný Nobelovou cenou jako neprověřený.

slavek: Díky za návštěvu. Jsem rád, že zaujala :)

Smutek, touha a rezavá láska. Pěkné, nostalgické.