|
zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...
|
uprostřed všeho ticha
pak zůstáváme sami
a někdy
tak trochu smutně
voníme si po šafránu
a chceme blíž
toulavým muzikantům
co vracejí se domů
vždycky až k ránu
těm taky bývá těžko
víš?
pak zůstáváme sami
a někdy
tak trochu smutně
voníme si po šafránu
a chceme blíž
toulavým muzikantům
co vracejí se domů
vždycky až k ránu
těm taky bývá těžko
víš?
DDD: no ano, Tvé básně stojí za pročtení.. ;) všechny.. a ráda se vracím i k těm nazpívaným textům.. to já děkuji..
Amelie M.: Díky za tvůj čas, koukám, že sis těch básniček pročetla víc :-) Tahle je pro mě strašně důležitá. Měla ale být spíš asi v deníku...
lehce mě z ní mrazí.. tenhle pocit přepadne občas asi každého z nás.. :) moc hezká je..
Yasmin
jeden kamarád hrává po hospodách a na různých akcích, je to výbornej muzikant a člověk s obrovským srdcem..žije hudbou, bohužel jeho partnerka pro jeho koníček neměla pochopení..jenže někdy to prostě není vůbec jednoduchý, ani pro něj, ani pro ni...
ty smutnozvláštní rána...
báseň se ti moc povedla..!
ty smutnozvláštní rána...
báseň se ti moc povedla..!
i taková nálada stojí za to sepsat a i přes těžký život muzikantů zní hezky :)
taron: Yana: No - zas to není tak hrozný, žiju celkem normálně, akorát víkendy většinou nestojí za nic :-) chtěl jsem spíš tak nějak vyjádřit, že život s muzikantem nemusí být úplně jednoduchej a někdy je vlastně plnej samoty a čekání...
Cítím z ní takovou unavenou náladu, smutnou a touhu už být doma a spát a žít normálně.., hi,hi .Otázka, co je to normálně?
Ne, tohle mě vždy odzbrojí. Nechci nevkusně psát, ale vidim ho, toho muzikanta, kterému leckdo závidí, vidí jen ten úžasný život na jevišti, v záři reflektorů, obklopeného spoustou zábavných lidí. Závidí ten zdánlivě jednoduchý, nestereotypní život. Ale za tím vším se skrývá člověk se svými pocity samoty a rozervanosti, člověk s hlubokými emocemi. Třeba píšu blbosti, ale tak to vidím. Jo často máš ve svých dílech nějakou vůni.
D_P
Tak to je nejdůležitější ;)
Devils_PIMP: taky si nemyslím, že je z těch nejhezčích, ale pro mě je jednou z těch nejopravdovějších. Dík :-)
D_P
Křehká a jemná :) ale uz jsem tu od tebe potkal hezčí ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chvíli před svítáním : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zimní
Předchozí dílo autora : La fille aux cheveux de lin
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

