"lásku"....?!

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Básníčka vznikla jako reakce na jiné dílko, je to trochu jiný pohled.. doufám, že se bude líbit. (trochu jsem ji upravila .. )

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

Věnováno...

... toho dne jsem dostal košem ... takže chápete proč je taková ... veselá ...

... taky jedna starší ...

původně jsem to chtěla dát mezi experiment..ale tahle kategorie je poněkud výstižnější...takže,skloňování podle mňouska:))

***

Motto: Netřeba dlouhých slov, když srdce jímá žal, vzpomínek vrší rov všemu, cos miloval... Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...

a proč je to on, kdo mě nechce? smutné...

hořká miniatura