|
... toho dne jsem dostal košem ... takže chápete proč je taková ... veselá ...
|
V srdci mám velkou černou díru
v ložnici sbírku netopýrů
a velkou postel studenou.
Ulicí táhnou divný stíny
už nedívám se na hodiny
co s nějakou tou hodinou?
O lásce čtu si v magazínu
mám někde v sobě věčnou zimu
v níž nevykvete žádný květ.
Někomu vytetujou růži
a já mám tebe pod svou kůží
už dlouhých dvaadvacet let.
Marné jsou marné všechny snahy
jednou se protly naše dráhy
jen v jednom bodě v jeden čas
dvě vzdálené jsme oběžnice
které se nepotkají více.
Neznáte cestu prosím vás?
v ložnici sbírku netopýrů
a velkou postel studenou.
Ulicí táhnou divný stíny
už nedívám se na hodiny
co s nějakou tou hodinou?
O lásce čtu si v magazínu
mám někde v sobě věčnou zimu
v níž nevykvete žádný květ.
Někomu vytetujou růži
a já mám tebe pod svou kůží
už dlouhých dvaadvacet let.
Marné jsou marné všechny snahy
jednou se protly naše dráhy
jen v jednom bodě v jeden čas
dvě vzdálené jsme oběžnice
které se nepotkají více.
Neznáte cestu prosím vás?
Zamila
Hezká a chytrá báseň, originální vypsání z pocitů, žádné klišé. Líbí se mi moc :-)
jo - stará láska nerezaví
pořád tam jsou
i když se někdy změní
na řeku ponořnou
ale ony rády přibudou i jiné
když ve vzpomínkách uvízneme
možná tu další velkou krásu minem
pořád tam jsou
i když se někdy změní
na řeku ponořnou
ale ony rády přibudou i jiné
když ve vzpomínkách uvízneme
možná tu další velkou krásu minem
... možná ... a možná jen poznání že nemá cenu vrhat se stále za novými a novými přeludy ... vždyť ve finále to vždycky vyjde nastejno ...
Bráním se tomu, ale je to silnější - blahopřeji chlape je kouzelná, Ano něco občas zůstává pod kůží. A je zajímavé, že se Ty holky srdce nemění.
Veršovaný příběh, vybízející k zamyšlení - dobrý námět! Ale poezii nemůžu hodnotit. Ode mne by to asi nebylo zcela objektivní hodnocení, proto jen komentář.
a já o lásce zase slýchám...a dokonce z úst člověka, který o ní nemá právo mluvit...mužná bych o ní raději jen četla v těch magazínech...:))
Jardo, co ti na to říct ...
víš nejsem žádnej andílek, já dala nekolikrát košem,
a taky několikrát dostala ...
Na jedné straně je to hezké a romantické - 22 let.
Na druhé straně, nezasekl si se někdě ?
víš nejsem žádnej andílek, já dala nekolikrát košem,
a taky několikrát dostala ...
Na jedné straně je to hezké a romantické - 22 let.
Na druhé straně, nezasekl si se někdě ?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oběžnice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dívce s dolíčky
Předchozí dílo autora : Měsíc ve vlasech
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

