|
Básníčka vznikla jako reakce na jiné dílko, je to trochu jiný pohled.. doufám, že se bude líbit. (trochu jsem ji upravila .. )
|
Pár ztracených naušnic
v dlaních tiše svírám,
slzy barví moji líc,
marnou láskou zmírám.
Chtěl jsem jen Tebe!
"Proč?" se teď ptám,
patřila nám poušť i nebe
šli jsme vstříc oázám ...
krásných dnů, co tolik hřály
stejně jako úsměv Tvůj,
možná jsme se oba báli,
jak těžké je říci: "Stůj!"
"Stůj a vrať se zpátky,
znovu psát společné řádky ..
našich životů!"
v dlaních tiše svírám,
slzy barví moji líc,
marnou láskou zmírám.
Chtěl jsem jen Tebe!
"Proč?" se teď ptám,
patřila nám poušť i nebe
šli jsme vstříc oázám ...
krásných dnů, co tolik hřály
stejně jako úsměv Tvůj,
možná jsme se oba báli,
jak těžké je říci: "Stůj!"
"Stůj a vrať se zpátky,
znovu psát společné řádky ..
našich životů!"
Ze sbírky: Básně i nebásně :o)
22.03.2015 23:40
Čertíček24: I tuhle něžnou variaci už znám, ale rád jsem si přečetl znovu...:-)))
23.04.2008 15:26
Chybička se vloudí...;)
jinak je to moc příjemná básnička;)...líbí se mi...*
taky často ztrácím náušnice...;-D
jinak je to moc příjemná básnička;)...líbí se mi...*
taky často ztrácím náušnice...;-D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.