taková spíš mini

-

... my a naše inšpirácie...

Báseň z básní, plně pochopí jen věrní čtenáři. Kolik jich tam najdete? Metafory z vlastních metafor. Tak konečně zas jedu do hor, jupí (doopravdy, to není metafora, jen napůl).

Silná káva. Vím, že tu ty temnější díla neradi čtete, ale budu ráda, když to někdo zkusí a zanechá aspoň pozdrav…

Fotku jsem sprostě ukradla a upravila Jindruchovi, snad mi to odpustí, inspirovala mě (nejen ta, mnozí poznají).

Na mě asi nezvykle depresivní, je to ale jen vypsání se z frustrace.

Mám problém s jednou částí. Má ještě alternativní variantu, ale ta se mi nějak nelíbí. Kdyby to někoho zajímalo nebo by mi chtěl poradit, pište. Dík!

(26.10.2009)

Jsem vážně zvědavá, jak se na toto budete tvářit... Jen prolétnutí myšlenek (skutečně v kavárně, už nějakou dobu zpátky), báseň je asi z trochu slabšího soudku. A určitě netrvdím, že to takhle má každý (respektive každá máma), ale že takových případů je... docela to tam bylo znát.