Spát, ach spát

Sasanka: Moc děkuji za tak krásný a hluboký komentář. Já mám tuhle báseň ze svých starých asi nejradši, napsala jsem ji v 15, když jsem byla poprvé (a asi i naposledy :D) opravdu šťastně zamilovaná, je o mé první lásce.

Koukám i na ten obrázek, který vyvolal tak rozporuplné názory. A zpětně jsem pochopila, proč jsem ho k tomu dala - protože od toho, co vyjadřuje obrázek jsem utíkala k tomu, co je zobrazeno v básni.

Je skvělá. Nejlepší část:
Nebo se očima milovat.
Nechápat nic a nechtít nic pochopit,
jen svoje srdce nechat v tvé dlani bít.
Vnímat jen klid, ach ten klid.
Mozek to přežvýkal a vyplivnul. Srdce ho zastavilo... počkej,to je vlastně to co chceme a černé na bílém. Je fajn, že někdo dokáže zformulovat pocity, které si někdo jiný nechce ani přiznat. Dík

Ahoj, jen jsem se spustil k tvým kořenům. Myslím,že to budu praktikovat u starších autorů. Historie ukáže obrys, a pak se podívám na barvy současnosti. V 15 letech jsi hledala útočiště a pozornost.Dnes jsi poskytovatelkou bezpečí.A tvá touha po pozornosti změnila směr.Hodně zdaru.

Severak: :-) Děkuju. S tím obrázkem máš pravdu. Navíc když na to nahlížím zpětně, tak se mi ten obrázek taky nehodí, ale v těch patnácti, kdy jsem obojí tvořila, a v sedmnácti, když jsem to vkládala, tak jsem tam tu spojitost měla... :-)

hezky procítěná báseň. Tenhle pocit, ačkoliv tvrdím opak, mi taky není cizí. Ale pšt!

Co se týká obrázku, preferuji konkrétnější kresby. Já v tomhle zase vidím takové vcelku zoufale se tvářící obličeje.

Tvoje nejstarší básnička je něžná, tulivá. Nijak se tvoje romantické představy nezměnily. Jsou pořád tak tulivé a žádoucí. Pořád je v tobě skrytá touha nechat se schovat do bezpečné stabilní náruče, někoho, komu můžeš věřit, že tě neopustí, že se při tvém přitulení neodtáhne. Pořád jsi tuleň. A ten obrázek má skrytý sexuální náboj.

líbí, příjemně potěšila

Yana: Díky ;-)

ARA: Ano! Miluju, když někdo pochopí mou báseň tak, jak má být chápána. Děkuji :-)

Mně se to jeví jako upřímné a přesvědčivé vyznání. Vyznání ženy, která se může cítit jako malá holčička. Možná ohrožená, možná osamělá nebo něčím zklamaná, zraněná. V potřebě prožít přízeň, bezpečí. Absolutní bezpečí! S vědomím vlastní zranitelnosti. Dokonce s potřebou tu vlastní zranitelnost ukázat, aby si pak mohla o to intenzivněji užít tu slast. Slast nezklamané důvěry. A to je pěkně vyjádřeno tím srdcem v jeho dlani.
Jako dát si to nejcennější do bezpečné úschovny a smět zatím tiše vrníc na chvíli usnout a nabrat sil.

Přesně ten konec je krásnej a celá ta básnička vždycky závidím když někdo vyjádří to co také někdy cítím jo a ten obrázek se mi taky hodí

líbí se mi...:)...hlavně ten konec

děkuju. a mně se k tomu naopak hodí, tu souvislost tam vidím, ale to je holt otázka názoru:)

není to špatné. ale obrázek se mi k tomu moc nehodí..