Myslím, že nemusím nic moc dodávat, neboť mé názory jsou všude v komentech v posloední době

Rád bych rozpoutal na tohle téma i diskusi. Je nesprávné podvést? Opravdu vždy? Existují výjimky? Existuje omluvitelná nevěra?

Čím krásnější je den. Tím víc na tebe myslím.

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

...co lítaj v tobě a ve mně taky...

je o nevěře

Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

Rok stará. Asi ani ne tak dobrá, ale proč ji nevyhodit ven

Ve 2 ráno hozeno na papír. Tak trochu pro naše psance, tak trochu pro mě samotného.