Morální selhání (?)

Orionka: No, pokud si chtějí vybrat, tak takhle to mají relativně v dnešní době i chlapi. (Zase poblbnout nějakou nesebevědomou škaredou holku není těžké). Není to úplně stejné, ale začíná se to v tomhle vyrovnávat.
Co se týče ženské hrdosti, tak jak které no. Opravdu jak které :D

Lasak: Jak je vidět i z tvého příběhu, tak možnost kdykoliv asi nemají :). Nebo resp. pokud si chtějí vybírat s kým... Ale zarazilo mě něco jiného. Po několikátém odmítnutí? To už neexistuje něco jako ženská hrdost? Brrr..

Orionka: Trošku jinak pochopeno. Samozřejmě taky jsem e mohl na to vykašlat a vyloženě tomu jít naproti, ale spíš jsem měl na mysli situaci, kdy vyloženě slečna se začala na mě lepit atd. Holky chlapovi dají facku. Kluk může, tak maximálně opustit místo. Hrdý jsem na sebe jedině v tom, že jedna z těhle "možností" se mi naskytla, když jsem byl pod vlivem alkoholu a slečna hodně pokoušela. Odejít jsem sice mohl, ale byl jsem tam s jinými známými atd. (No nakonec to po několikátém odmítnutí z mé strany vzala do rukou má komediálnější povaha a vypořádal jsem se tím jinak). Každopádně souhlasím, že holky obzvláště ty pěkné mají možnost v podstatě kdykoliv.

Lasak: V tvém pohledu se odráží věk i pohlaví. "Měl jsem možnost podvést a neudělal jsem to." To přece není žádná zásluha, každá žena, co nevypadá zrovna jako obluda, má takových možností mraky, ale většina z nich takhle vůbec neuvažuje a určitě neříká: zatím jsem nepodlehla :).
A ještě jedna poznámka. Amélie má pravdu, morálně pevný postoj je fajn, pokud jde jenom o tebe nebo o vás dva. Ale vztah může být mnohem složitější, než jak ho vidíš teď ve svém věku, a sex (a potažmo nevěra) je tam jen jedna složka. Absolutní láska a absolutní věrnost a absolutní důvěra je krásný ideál, ale nepodaří se každému, život je spíš o kompromisech. Právě opustit vztah může být někdy větší zbabělost než co jiného...

vanovaso: Orionka: Lokin: Amelie M.: Děkuji za příjemnou debatu :)

Amelie M.: Uvidíme. čas ukáže. Už jsem psal Orionce. Pokud se mi podaří zůstat zásadovým a morálně pevným člověkem, tak to neudělám. Zatím bojuji obstojně. Ačkoli se neustále měním (tak jako asi každý), tak tahle morální pevnost mi stále zůstává :) Uvidíme časem. Třeba se tu sejdeme u jiného díla za pár let a vy budete říkat "My ti to říkali" a třeba ne. Třeba budu říkat já vám "Já vám to říkal". :)

Lasak: nemyslím to ve zlém nebo nějak posměšně, ale ta odpověď přesně odpovídá tvému věku.. :)

ono je velmi snadné mít tenhle postoj "raději odejdu a budu morálně pevný", když nemáš děti, ještě jsi s tím druhým nic nevybudoval, pořádně neprožil atd. ;) jak píše orionka.. až tohle řekneš za dvacet let, pak ti uvěřím.. do té doby, NIKDY.. neříkej..

.. nikdy.. ;)

Orionka: Věřím a souhlasím, že věk má v tomhle svoji váhu. Na druhou stranu, jak už jsem psal, tak jsem měl už tu možnost a ne jednou. Zatím jsem nepodlehl :) Jediné, co mohu slíbit je, že pokud budu stále, tak zásadový a morálně pevný, tak nikdy tuto chybu neudělám. Ne při plném vědomí.

Amelie M.: Oba. Dle mého, když jedna osoba se chová špatně ve vztahu, tak máme ten vztah opustit a neopravňuje nás to k nevěře. Nikdy jsem reakci "udělal jsem to protože on/ona byl(a) takový/á dělal(a) tohle a támto." nebral jako správnou.
Sám jsem byl v roli (a ne jednou) toho, který mohl podvést a byl ve špatném vztahu. Nikdy jsem to neudělal. Dokonce ani když mě ta daná osoba podvedla.

Báseň se mi líbí, jen tak lehce nahozená, ale s trefným vyjádřením a gradací.
A k tématu... ono je to opravdu mnohem složitější než jen ten jeden nekompromisní pohled, který nabízíš. Jsou různé vztahy, různé podoby lásek, nakonec i různé podoby nevěr.
Je velmi snadné v 19 letech říkat nesouhlasím, neomluvitelné, já bych nikdy... A věřím, že to myslíš naprosto upřímně a odhodlaně. Ale až to stejně přesvědčeně řekneš v padesáti, bude to prostě mít jinou váhu, promiň :).

Lasak: upřímně, já tu nechci rozvíjet sáhodlouhou debatu o nevěře a stručně to prostě nejde.. je milion situací, okolností.. o tom si nakonec můžeš přečíst spoustu článků, které ti odpoví za mě.. ;)

takže za mě jen jeden příklad: znám spoustu sobců (muži, ženy, to je fuk), co jsou v manželství spokojení a na spokojenost druhého kašlou a pak se cítí nesmírně podvedeni, když zjistí, že jim byl ten druhý nevěrný.. pověz.. který z nich se chová nemorálně? sobec anebo nevěrník? ;)

Amelie M.: "já už jsem tu někde psala, že i dobří lidé mohou být nevěrní.. k nevěře vede spousta cest a ne všechny jsou dlážděny špatnými úmysly.. "
Nějaká zkušenost ze života? Nemyslím zrovna tvého. Ale třeba z tvé okolí? Nějak si nedokážu představit, kdy není podvod morálním selháním dané osoby

vanovaso: Jsem rád že se líbí.
Dále, co se týče té nevěry. Netuším zda se chceš zapojit, ale i tak se zeptám. Kdy ji lze omluvit. Pokud tedy nemluvíme o těch vyhrocených případech (znásilnění, pro záchranu svého života a pod.)
Když se podíváš, tak diskuse se tu pod díly vytváří často samy od sebe. Jediný rozdíl je, že já jsem přímo k diskusi vyzval :) Myslím si tedy, že diskuse sem patří.

vanovaso: v tom s tebou nesouhlasím van.. je tu místo i pro úvahy a ty často víří diskuse ohledně jakýchkoli témat.. :)

Lasak: "právo podvést" - tak tahle dvě slova bych rozhodně nespojovala..

a jinak, proč by to měla řešit nevěrou, pokud do ní nemá chuť? ať ho rovnou vykopne, nee?? :))

já už jsem tu někde psala, že i dobří lidé mohou být nevěrní.. k nevěře vede spousta cest a ne všechny jsou dlážděny špatnými úmysly..

ale ve tvém věku jsem měla názor naprosto shodný s tvým.. jenže nabíráním životních zkušeností člověk formuje svoje postoje, názory a už svět nevidí tak černobíle, jako dřív.. :)

Báseň se mi líbí...
A co se týče nevěry, osobně si myslím,že pokud dojde k nevěře,je vždy ve vztahu nějaký problém,nėco asi schází, co dotyčný hledá jinde...v životě jsou různé příběhy,kdy v určitém ohledu i nevěru lze omluvit, otázka je,co to udělá se svědomím,důvěrou a láskou...pokud ještě existuje...
Nemyslím si však,ze zrovna na tento portál patří jakékoli diskuse,co se netýkají poezie , literatury , umění....
Něco jiného je vyjádření emocí,ktere ve mně dílo vyvolalo ;-)

Amelie M.: Asi je to hodně o způsobu čtení. Já to čtu i teď s odstupem úplně bez problému. :) (druhé "Každý" zdůrazňuju. Má to posloužit k vystupňování díla)
Jinak díky za komentář. Pokud si přečteš, co jsem psal Lokinovi, tak můžeš klidně taky na tu otázku taky reagovat.

Lokin: A co z pohledu třetí osoby, kde nám nepřekáží v cestě Ego. Zkusím dát příklad z praxe. Tvůj známý/tvá známá je s partnerem, který danou polovičku neustále podvádí, chlastá atd. Má tvůj známý/tvá známá právo podvést? Nemyslím ve smyslu, když podvede, tak "budiž mu/ji to odpuštěno, protože jeho/její partner není lepší", ale ve smyslu "Není, co řešit měl(a) na to právo. Nedá se to v podstatě brát ani jako podvod.
Snad jsi pochopil, co chci tím říct.
Vsuvka: Je to (údajně) Sokratův způsob k vytvoření diskuse, kdy na zodpovězenou otázku navazuje další otázka. Každopádně je zajímavé, kam se dá tímto způsobem diskuse dojít. Ještě by to tu chtělo nějakou osobu, která by nevěru obhajovala. Já sám i když to tak možná nevypadá nevěrou nesouhlasím v jakékoliv podobě za jakýchkoliv okolností (mimo znásilnění, sex, aby daná osoba nebyla podříznuta a pod. ).

mně moc nesedí druhý a třetí verš druhé sloky.. ale jako celek se mi báseň líbí :)

a co se týká mého názoru na nevěru, lokin to vyjádřil celkem trefně a můj pohled je velmi podobný.. navíc je to každého osobní věc a mám za to, že jsou horší věci na světě..

Omluvit si nevěru může jen nevěrník sám (což vzhledem k tomu, že vnitřní monolog vytváří samo ego jde velice hladce), podváděný, pokud na to přijde může "jen" odpustit (což vzhledem k egu je protipól, takže pokud to definitivně dokáže, je to obrovský posun, jen láska dokáže porazit démona). Nicméně toto je jen teoretizování, každý z nás se do této situace může dostat ve zlomku vesmíročasu. Každopádně jsme tu proto, abychom se učili a ztráta, stejně jako zisk, život stejně jako smrt jsou nedílnou součástí života, nakonec jediné co nám zbývá je žít a i když někdy zakopneme, rozdávat radost a sounáležitost v podobě přátelství a lásky :). Žádný drama, život jede dál.

Lokin: V podstatě s tebou souhlasím. Když už jsi e vrhl do dikuse, tak mám ještě jeden dotaz. Existuje omluvitelná nevěra?

Spíš reaguji na text pod názvem díla, "nečiň jinému, co nechceš, aby oni činili tobě", nicméně "ty kdo jsi bez viny první hoď kamenem".

Lokin: V prvé řadě díky za komentář. Jsem rád, že se líbí.
Co se týče zbytku komentáře, tak netuším, jak to mám brát. Zřejmě by bylo lepší další vysvětlení :)

Pěkně se čte, má spád, pěkně sázená slova, za mě palec nahoru :).
Láska má mnoho tváří, stejně jako očí, kterýma se dívá na svět. Když je člověk na pomezí toho co je ok a už mimo, stačí se vcítit do role toho druhého, jak by reagoval.