|
I to patří k životu...
|
|
Pocit kdysi naškrábaný na prošlou jízdenku při návštěvě zámku Velké Losiny. Básní bych to asi nenazval...
|
|
Tolik to bolí, když dáváte poslední sbohem svému milovanému psovi. Ten smutek jen tak nepřejde... :-(
|
|
pozor, naturalistické
|
|
|
|
když se mi nevrátíš
|
|
Nebojte se, ještě žiju:o) ... Je to jedna z mých starších ...
|
|
k Životu jsem procitla
|
|
Přišla zcela náhle... Ten okamžik, kdy je skutečně možné se odpoutat úplně od všeho a být v harmonii se svým nitrem, nikoli s tím, co se od nás očekává...
|
|
které ti posílám
|
|
... a naposled ...
|
|
vše odešlo s tebou...
|
|
bez anotace
|
|
nikdy nezapomenu...;( budeš stále tou nejbarevnější duhou oblohy...*...a fotka, kterou jsi vyfotila...nepotřebuje komentář..;(
|
|
|
|
|
|
o mase bez masa.
|
|
Potkali jste někdy svého anděla v tramvaji? Tady v Praze se to stává běžně:)
Básnička s hodně kostrbatým obrázkem...O andělu...
|
|
Za krádež movitosti může dostat výjimečný trest, ale za krádež života dva roky stačí? S takovýma zákonama jděte do háje! (Báseň byla napsána po shlédnutí několika dnešních reportáží ve zpravodajství)
|
|
|

