I to patří k životu...

Pocit kdysi naškrábaný na prošlou jízdenku při návštěvě zámku Velké Losiny. Básní bych to asi nenazval...

Tolik to bolí, když dáváte poslední sbohem svému milovanému psovi. Ten smutek jen tak nepřejde... :-(

pozor, naturalistické

k Životu jsem procitla

Přišla zcela náhle... Ten okamžik, kdy je skutečně možné se odpoutat úplně od všeho a být v harmonii se svým nitrem, nikoli s tím, co se od nás očekává...

které ti posílám

když se mi nevrátíš

Nebojte se, ještě žiju:o) ... Je to jedna z mých starších ...

Potkali jste někdy svého anděla v tramvaji? Tady v Praze se to stává běžně:) Básnička s hodně kostrbatým obrázkem...O andělu...

Za krádež movitosti může dostat výjimečný trest, ale za krádež života dva roky stačí? S takovýma zákonama jděte do háje! (Báseň byla napsána po shlédnutí několika dnešních reportáží ve zpravodajství)

věř s námi, že vyhraješ...

K jednomu smutnému výročí

... a naposled ...

vše odešlo s tebou...

bez anotace

nikdy nezapomenu...;( budeš stále tou nejbarevnější duhou oblohy...*...a fotka, kterou jsi vyfotila...nepotřebuje komentář..;(