Dnes trochu jinak. Co dodat? Snad jen: Kdo si hraje, nezlobí. ;-)

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

Jedná se o druhou báseň ze sbírky *Odhalena... nakonec*, kde zkouším nový směr v psaní. Budu ráda za komentáře. Děkuji.

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

...

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

......

Když projde kolem vás a probudí ve vás vše - a vy to toužíte sdělit druhým - ale tu základní esenci vám nedá /správná slova/...... Alegorická báseň

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

Nespěchat na ni, však ona má svůj čas... Nechce-li přijít dříve, dejte jí čas na zrání či na spánek ... ;-)

Prosím ať nečtou ti,co nemusí andělskou tematiku ! Je to modlitba za ztracenou duši a hledání s hlubším podtextem ale jednoduchou formou :-) přišla mi na mysl při zasnění se u metalové hudby :-)

cestovatelská sonetka

kdoví...

...

Prostě jen takový výkřik...