|
|
Do perel zasklení
Tančili spolu
s lehkostí akvabel
ve víru slov
soumrakem odění
líbali déšť
když slzet zapomněl
do mlýnských kol
ozvěnou zranění
Tančili spolu
po hladinách zrcadel
v odlesku noci
však neměli tušení
a tichý valčík
jak vodopád zněl
zůstali navěky
do perel zasklení
Tančili spolu
s lehkostí akvabel
ve víru slov
soumrakem odění
líbali déšť
když slzet zapomněl
do mlýnských kol
ozvěnou zranění
Tančili spolu
po hladinách zrcadel
v odlesku noci
však neměli tušení
a tichý valčík
jak vodopád zněl
zůstali navěky
do perel zasklení
Hanulka
Něžné, hezké verše ! Děkuji.
Jak je možné že to tohle geniální dílo čtu až teď? :O btw, mně nikde nedrhne. Perfektní ;)
Zamila
Kvalitní báseň, líbí se mi :-) Skvěle zní.
PrimaDen: Děkuji... Zatím jsi nejstarší psanec, který okomentoval mou báseň :-)
Jiří Turner: DDD: Ignácius J. Reilly: Těší mě, že je báseň něčím blízká i mužskému osazenstvu, jsem tomu rád. Díky za zastavení a komentáře!
Moc pěkná, jemná báseň. Krásně plyne a zanechává příjemný pocit. Opravdu se mi líbí.
Lenča: Děkuji, doufám jen, že už jsi v pořádku a dech se Ti vrátil do normálních mezí :-)
Ta se moc povedla. Akorát mi připadá, že ke konci nějak zadrhne rytmus (v místě "jak vodopád zněl", tam to nějak nevychází, alespoň mi to tak připadá), ale možná je to jen můj subjektivní dojem. Celkově se mi první sloka líbí víc, ta plyne skutečně nádherně. Jinak je celá báseň něžná a plná zajímavých obratů.
Teda, ty jsi rychlá, ještě jsem to po sobě ani nestačil zkontrolovat :-) Děkuji moc za návštěvu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Do perel zasklení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rozčeřená
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
januve [17], petr richter [15], NiKiTa [14]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

