No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

... alebo moja snaha pochopiť opačné pohlavie ;)

...dlouho slibovaná

... opäť jeden životný paradox - už ma ich postretlo pomerne dosť...

v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů

Malý experiment... Ano, do města nám přijeli kolotoče.

Nevím, proč mě napadla zrovna v souvislosti v bohémským způsobem života :)

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...

..milé, když jdete do práce a naleznete překvapení :)

přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...

někteří hledají, a někteří se hledají, a někteří netuší, proč ti a ti jsou na cestě..