|
... opäť jeden životný paradox - už ma
ich postretlo pomerne dosť...
 18.09.2013 12 1056(15) 0 |
Nevädzovomodré oči,
v nich ohnivá iskra,
ešte som taký život
v očiach nevidela.
/A dodnes mrzí ma, že
som ten sľub nesplnila.../
Aj teraz je mi clivo, keď
spomeniem si, ako milo
ma oslovila, vtedy, čo
nahmatala prstienok
na mojej dlani.
/Táto múdra pani domyslela si,
že som zasnúbená. Bol to len
darček k narodeninám. /
Polroka som sa o ňu starala, ale
ona do života omnoho viac mi dala.
Nikdy som sa nespýtala,
kedy prišla o zrak.
Starú Bratislavu však opísala
do detailov tak, že mi to
pripadalo ako zázrak.
Keď nemohla už očami,
pozerala od mladosti
na svet srdcom.
Azda preto bol jej
zrak nasiaknutý svetlom.
Sama možno netušila, že
priniesla veľa radosti,
mnohým slepcom vidiacim, nadchnutým
jej pohľadom žiariacim...
v nich ohnivá iskra,
ešte som taký život
v očiach nevidela.
/A dodnes mrzí ma, že
som ten sľub nesplnila.../
Aj teraz je mi clivo, keď
spomeniem si, ako milo
ma oslovila, vtedy, čo
nahmatala prstienok
na mojej dlani.
/Táto múdra pani domyslela si,
že som zasnúbená. Bol to len
darček k narodeninám. /
Polroka som sa o ňu starala, ale
ona do života omnoho viac mi dala.
Nikdy som sa nespýtala,
kedy prišla o zrak.
Starú Bratislavu však opísala
do detailov tak, že mi to
pripadalo ako zázrak.
Keď nemohla už očami,
pozerala od mladosti
na svet srdcom.
Azda preto bol jej
zrak nasiaknutý svetlom.
Sama možno netušila, že
priniesla veľa radosti,
mnohým slepcom vidiacim, nadchnutým
jej pohľadom žiariacim...
Ze sbírky: Záh(r)ada môjho srdca
21.09.2013 - 01:30Devils_PIMP
I malem lze vyjadrit mnoho - i zak slusne dilko :)
19.09.2013 - 10:05no tak to máš pravdu, to by tě zabilo, tihle lidé musí umět vypnout, to je jejich ochrana
18.09.2013 - 22:36Yana: Ďakujem. Úprimne, sama som ich bolesťou presiaknutá, nakoľko som nesmierne emotívny človek, tú bolesť vnímam intenzívne. Na jednej strane je fajn, že to viem položiť na papier a niečo Vám zdeliť, nehovoriac o tom, že tvorba je istý ventil, ale... mnoho z toho boľavého vo mne ostáva natrvalo. Cítim to. Neviem sa odosobniť.
18.09.2013 - 22:01je úžasné jakým stylem jsi napsala tyhle dvě básně, takhle by měli umět vnímat lidé z pomáhajících profesí, jenže ti vidí kolem sebe tolik bolesti, že už ji asi ani nevnímají, škoda
18.09.2013 - 18:14I minulá báseň byla silná,ale tedle je mi bližší trochu asi,protože mám v srdci dva lidi s tímhle postižením.A onu jiskru vidím jen u jednoho :(......ale myslím,že litovat nemusíš,ta paní si Tě pamatovala v tom nejlepším co jsi jí dávala a i s tím odešla.
18.09.2013 - 12:19Sucháč: Ako druháčka na vysokej škole, som si k štúdiu pribrala ešte jeden odbor - opatrovateľstvo seniorov. Na prax sme chodili do domova opatrovateľských služieb, je to niečo, ako domov dôchodcov, ale obyvateľmi sú prevažne ležiaci pacienti. O pani B. (ktorá nebola ležiaca, zato úplne nevidomá), som sa starala niekoľko mesiacov. No po prázdninách som sa vrátila a ona už snívala svoj večný sen. Stále ma mrzí, že som tam nezašla aj v lete, asi si to nikdy celkom neodpustím...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Živý pohľad slepých očí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O nás, básnikoch
Předchozí dílo autora : Zradná pamäť
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
