loučení je mnohem těžší když jste to vy kdo zůstává doma

...všechny nemilosrdné kritiky prosím o projití kolem se zavázanýma očima ;-) . Toto NENÍ poezie. Toto zazpívala moje duše po krásném víkendu s přáteli :-)

Pro jednoho člověka s obrovským nadáním ukrytým hluboko v sobě... Snad najde cestu ven...

Inspirováno spontánním srazem malého prajzského kroužku umělců. Mé prvotní nutkání bylo napsat miniaturu, druhotné sonet o lásce k lidstvu a nakonec vzniklo toto svérázné dílko.

Na motivy exuperyho.

Věnováno mojí nejlepší kamarádce Ditušce.:o)

To se nabízelo samo...

Kdo chce, ten mi porozumí i bez dlouhých úvodů...

To, co vám chybí po velké ztrátě: přítel.

Koproduční báseň s Cvokhauz. Vypadli jsme na celý den do světa :D ušli jsme pěknou řádku evropských metrických jednotek a pak jsme koukali na ptáky na betonovém plácku a sledovali velbloudy na cigaretách. Taky jsme lezli po stromech, ale to už je jiný příběh.

Před 16 cti lety se narodil kůň a změnil můj život od základu.

I když je téma přátelství děěsně omílané....mám ho ráda:-)