Ty ve vodě, já na mol(u)
přidáno 30.04.2015
hodnoceno 7
čteno 1468(22)
posláno 0
Už od té poslední básně,
dál básním jenom v A molu,
dřív možná měli jsme se krásně,
ty ve vodě, já stojím ještě na molu.

Šel bych možná rád do moře,
cítím lítost i lásku i žal,
já dole a ty nahoře,
naši radost život nám vzal.

Viděl jsem tě po půl roce,
měl´s vlasy jinak, než znám,
stýská se mi? ptám se otce,
i ducha i syna se ptám.

Vzpomenu si jednou denně,
na tebe i na zázrak,
jak tvá ústa, celá v pěně,
láskou a citem mluví pak.

Nech mě na pokoji,
ale přijď, co nejdřív,
nech mě zemřít, hlavu moji,
--báseň skončila nám dřív --
přidáno 04.05.2015 - 20:35
ŽblaBuňka: Jak to myslíš?
přidáno 03.05.2015 - 22:13
nemohu říci, že bych si nevybral chutná sousta
přidáno 03.05.2015 - 12:56
Whetley: A sakra! Takže protipól KateV a Iluze? No, nic mi do toho není...:-)
přidáno 03.05.2015 - 12:50
shane: odešel* :)....
přidáno 03.05.2015 - 12:49
koiška: Mě taky.
přidáno 02.05.2015 - 20:47
Uváz jsem v dohadů síti:
Odešla snad pro Tvé pití?
přestals s tím, či hledáš sílu
tím, že dal jsi se na víru?
přidáno 02.05.2015 - 20:04
Ten konec mě mate..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ty ve vodě, já na molu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : za paneláky
Předchozí dílo autora : Omohbi

» nováčci
Půlnočnice
» narozeniny
netina [17], mahdal [15], klarik96 [15], dufka [14], de Sarth [12]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming