|
loučení je mnohem těžší když jste to vy kdo zůstává doma
|
dnes večer budeme si daleko
v tvých uší očích rukou moře
a (hoře studem) možná oblaka
a vůně tymiánu
v mých prázdná sklenka
ticho k ránu, balíček karet
zrůžovělých od vína
vteřina, myšlenky střetnou se
jak racci v letu
než světu sbohem dají
(neb po hladině
ani hvězdy chodit neumí)
a okamžiky umírají
jak tajemství co perly tají
a rudé lesy korálů
jichž dech se na kotnících v ránu srazí
dnes večer budeme si daleko
jak vrazi svítání a mistři přehánění
než slunce poezii na stesk změní
v tvých uší očích rukou moře
a (hoře studem) možná oblaka
a vůně tymiánu
v mých prázdná sklenka
ticho k ránu, balíček karet
zrůžovělých od vína
vteřina, myšlenky střetnou se
jak racci v letu
než světu sbohem dají
(neb po hladině
ani hvězdy chodit neumí)
a okamžiky umírají
jak tajemství co perly tají
a rudé lesy korálů
jichž dech se na kotnících v ránu srazí
dnes večer budeme si daleko
jak vrazi svítání a mistři přehánění
než slunce poezii na stesk změní
Ze sbírky: čajové a alkoholové
11.08.2016 08:38
Konečně trocha času... chvilku jsem tu bloudil a pak zamířil k této krásné básni. A netěšil jsem se nadarmo. Ta slova jsou opravdu nádherná. Přirozenost a nenucenost, se kterou píšeš, je pro mě naprosto nepochopitelná. Dík :-)
09.08.2016 16:42
mechanická okurka: díky - je specificky o loučení básníků, tak jsem ráda, že se dotkla.
09.08.2016 13:14
Jóóó. Ta je hodně dobrá. Právě ode mě odlétá Letadlo a já od něj, takže i mě se to dost týká. Nenásilné a přitom naprosto přesné vyjádření. Jedna z nejlepších, co jsem za hodně dlouhou dobu četl.
08.08.2016 22:20
Singularis: To rozhodně - ale to všechno jsou podkategorie loučení, nejdůležitější je možná to, kdo je odcházející a kdo opouštěný. (Samozřejmě jsou i loučení na půl cesty, ale zřídka)
Ale možná ho ani nelze rozdělit a popsat.
Chápu, že báseň tě neoslovuje, je hodně osobní, spíš pro mě než pro čtenáře a taky hodně nesrozumitelná.
Ale možná ho ani nelze rozdělit a popsat.
Chápu, že báseň tě neoslovuje, je hodně osobní, spíš pro mě než pro čtenáře a taky hodně nesrozumitelná.
08.08.2016 22:17
A42: Neumím vymýšlet názvy, bohužel - asi už se to stane tradicí. Taky nemyslím v jednom jazyce a často mě fráze z jednoho inspiruje k napsání něčeho v jiném. (A děkuji za inspiraci, teď chci napsat něco o překládání významů.)
08.08.2016 22:16
Letadlo: Děkuji - jsem ráda, když se poezie týká. Jinak to nemá smysl.
07.08.2016 07:34
Moc hezký popis loučení, cítím tu vůni moře a rozednění, kdy člověk zůstává sám...
07.08.2016 07:26
Myslím, že u loučení hodně záleží na tom, zda je na dobu určitou, dobu neurčitou, nebo na trvalo a také na tom, zda se loučím jen s jednou blízkou osobou, nebo se všemi najednou. (Pak si člověk připadá ostrakizovaný.) A ještě horší to je, když se ani neloučíme osobně, ale prostě jen dostanu zprávu, že je nějakou dobu neuvidím.
Báseň mě příliš neoslovuje, přestože téma je mi také blízké.
Báseň mě příliš neoslovuje, přestože téma je mi také blízké.
06.08.2016 12:21
Má to působivou atmosféru. Jen by se mi víc líbil k českému textu i český název.
05.08.2016 23:33
Moc se mi líbí. Dotkla se mě. Asi proto, že je mi to téma v tuhle chvíli až příliš blízké. Skvělá atmosféra a krásná slova, děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.