 04.11.2013 15 1472(15) 0 |
Posílám polibek
optickou poštou
pravidelnou.
Jako vždy expres
a s odpovědí už
předplacenou.
Na tvář a na čelo
něžně a přátelsky
jak letmý dotyk
dvou křídel andělských
jen lehce umazaných
od popela.
Že bych to přece jenom
chtěla?
V každém je kus ďábla
občas zuby cení
a my jsme andělé
z donucení.
Tak raději to nechme být.
Posílám polibek
- křehké, neklopit!
optickou poštou
pravidelnou.
Jako vždy expres
a s odpovědí už
předplacenou.
Na tvář a na čelo
něžně a přátelsky
jak letmý dotyk
dvou křídel andělských
jen lehce umazaných
od popela.
Že bych to přece jenom
chtěla?
V každém je kus ďábla
občas zuby cení
a my jsme andělé
z donucení.
Tak raději to nechme být.
Posílám polibek
- křehké, neklopit!
07.12.2013 - 18:19Orionka: Technicky velmi dobrá báseň, vlastně i obsahem. Vždycky, když už to vypadá na klišé, tak to nějak rozsekneš...:-)
12.11.2013 - 23:08Bibi
To je paráda, nejen poslední sloka má sílu , nadhled i vtip, v pár slovech, zírám.
07.11.2013 - 19:59Zamila
Moc pěkná a originální, hezky se čte :-) Líbí :-)
04.11.2013 - 13:05A je to tak. Občas bych tak ráda toho ďábla vypustila, ale spíš se mi povede jen takový navztekaný andělík. Moc pěkná!
04.11.2013 - 12:46Tak raději to nechme být...bohužel, no musíme dělat to c je správné, jsme andělé z donucení, skvěle vyjádřeno v tvé moc hezky čtivé básničce, mně se líbí nejvíce poslední sloka
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Andělé z donucení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pravý ženský úsměv
Předchozí dílo autora : U hladových duší
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
