Jen jsem si dala na vlasy místo šamponu sprchový gel. A nebyla jsem opilá, ale zamyšlená. Tohle z toho vzniklo. Tak snad mi to někdo uvěří :D

V Nových dvorech jsem řekl, že to je taková žblabuňkovka. To je hezký, že už nám tu vznikaj psanecký žánry.

Dám sem tři zveršované monology-monolog ateisty,monolog věřícího,a monolog-závěrečný-humoristy,tedy můj,ale to je spíš komentář..:-)Ty první dva,jsou jen takový postřeh z náboženských i ateistických internetových diskusí a reakcí na tu druhou stranu.Takže -taron-ne můj výmysl,jen můj komentář k dění,jak se mi píše nejlíp..Ve verších..:- )

Milé kolegyně, nehledejte v tom žádné dvojsmysly, je to prostoduchý výjev ze života venkovana.

V dobách nedávných, kdy na venkově v každém druhé usedlosti bylo v chlívku jedno nebo několik prasat, měli někteří chovatelé v okolí morbidní zvyk pojmenovat prase po neoblíbeném vedoucím v zaměstnání. V nedaleké obci žije člověk, který chová tato hospodářská zvířata dodnes. Údajně je po mnoho let pojmenovává jediným jménem. Klaus.

Slyšel jsem onehdá jeden vtip, tak jsem jej z dlouhé chvíle převeršoval. Umění v tom asi nenajdete, snad jen úsměv.

:-)

...

Když jsem tady v létě začínal, tak jsem si řekl, že jestli tu přežiji do listopadu, tak tohle k výročí sedmnáctého vložím. Napsáno v první polovině roku 1989 v mých 19 letech. Díky Gorbiho "glásnosti" se uvolnila atmosféra a písničkáři zpívali i to co by ještě nedávno vyškrtla tužka cenzora. Zasažen atmosférou doby jsem pocítil potřebu napsat protestní text. Mnohým současným psancům ve věku 19 let nebo i mladším bych nedosáhl ani po paty. Vkládám to sem pro pobavení na můj účet.

Poděkování panu Adamovi Holomkovi za skvělou rehabilitaci mého polámaného otce. (V nářečí - ponašimu)

:-)

tohle jsem vyhrabala se šuplíku...ale snad někomu vyloudí úsměv na tváři i nyní:-))