Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

tohle neni jen sen, je to i pravda

... Dneska bylo tak krásný počasí /jaro/... //Zasloužíš... a ty to víš.//

Jsme relativně šťastní... Snažíme se... Díky za rybky... Za Tresky obzvlášť..

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

slané, sladké, kyselé... potřeba se vypsat... A moc to pomohlo. Je mi teď nějak líp..lehčejc.

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

...

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.

Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...

trošku starší, ale ne zase moc. Každý máme nějaké své spáleniště.

tentokrát ne

zděšení z pravě přečteného článku..

jedno malé tajemství....:-P

... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?

...chtít někoho znát...někdy to pochopíš snad:)

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...