Vykolejil teď už neexistující...

...vlak... "Your eyes...they turn me..." ... endlessly... "She looks back, you look back..Not just once, not just twice..."
 pocitová
 06.02.2008
 básně/život
4
Přejmenovali jsme společně,
všechny jevy,
kromě fyzikálních.

Teď už přejmenovávám jen dny.
Mám pocit,
že začíná lepší část toho všeho...
Potom,
co ten vlak,
v kterým jela moje,
pro tebe důvěrně neznámá naděje,
vykolejil.

Pocity už trochu změkly.
Jen pár dní...
byly naprosto surové a těžko stravitelné...

Těžko stravitelné kousky smutku,
v žaludku malých hmyzích těl.
Nemají dostatek času,
dřív zbyde z nich jen krev na stěně.

A nechám vymalovat na zeleno.
Proč na zeleno?
A proč ne.
Hlavně potřebuju zakrýt tu skvrnu,
která kazí moje plány,
na novou lepší budoucnost.

A ta už začala.
Snad..
Aspoň všechny okolo sebe přesvědčuju,
že to zvládám...
Jo zvládám, jen chvílemi...
Nemám už sílu přesvědčit o tom sama sebe.
 03.02.2009 21:41
 Delivery
je zvlastni, jak casem clovek zacne psat uplne jinak...


vykolejil.
znaam...
 07.02.2008 23:06
 synthetic darkness
Je dobrá.
Poslední strofa to trochu ruší, což je možná škoda, jelikož konec by měl gradovat, ale jinam opravdu hodně silná a dobře jazykově zpracovaná ;)
 07.02.2008 21:48
 Severka
Taky mám potřebu ostaní přesvědčovat, že to zvládám...;)
nejradši bych se ale zavřela do bílé místnosti...a vyblbla se s temperkama;)...
a pak by mě asi za to "veledílo" zavřeli do blázince;-D
 07.02.2008 08:52
 Jarda
... docela se mi líbí ... jo naděje je mrcha ... pryč s ní! ... a pamatuj ... líp už bylo ... :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.