Ani nevím, kde jsem na to přišla, protože Bůh byl vždycky tak nějak mimo mě a raději věřím v život, no, ale snad to nebude taková tragédie jak se mi to zdá. Omlouvám se za poslední řádek :)

Tak zas jednu starší.

Už si nestěžuji, už to krásné mám, ne na dítě se nevymlouvám, žena mi syna dala a mě můza políbila.

Pohlť nás.

Nebudu čekat až uzraje, na první dobrou, hned, protože...prostě bo...5,4,3,2,1...

laciná... muzikantská

Milovat to, co nás ničí, je přímá cesta k úplnému vyhoření.

Proto píšu klišé,to se krásně píše.

Je lepší to vypsat než zaspat.

tak dlouho jdeme, až najednou cítíme, že ...

... Co dodat.